Radka Oršulíková, Petra Varkočková, VIII. a
Slova končící -skop
Fonendoskop = anokultační sluchátko
- ohebný přístroj k vyšetřování poslechem užívaný v lékařství
Horoskop - předpověď osudu vyčtená astrology z postavení planet v určitém okamžiku
- nevědecká a pověrčivá, i když vychází z vědeckých (hvězdářských) poznatků
Mikroskop - přístroj k pozorování objektů pouhým okem neviditelných
Kaleidoskop - optická hračka v podobě válce, v němž jsou zrcadla sestavena v trojboký hranol, která mnohonásobně odrážejí barevné střípky v pestrém souměrném obrazci, měnícím se při otáčení
- pestrá směsice rychle se střídajících událostí, věcí
Stroboskop - přístroj umožňující předvádět pohyblivé obrazy bez optického zařízení
- přístroj k měření stroboskopických kmitů
Periskop - optický přístroj k nepřímému pozorování
- jednoduchý symetrický objektiv
Stetoskop - jednoduchý přístroj k poslechu ozev a šelestů užívaný v lékařství
Teleskop - fyzikální dalekohled (zvláštní druh hvězdářského dalekohledu)
Emisní spektra
- vznikají vyzařováním (emisí) zahřátých látek
- spojité spektrum - vysílají ho rozžhavené látky v pevném nebo tekutém stavu (rozžhavené vlákno žárovky, kovy při tavení)
- čárové spektrum - spektra plynů a par v plameni Bunsenova kahanu, nebo spektra plynů a par ve výbojových trubicích. Každý prvek má své čárové spektrum.
Absorpční spektrum
- vzniká při průchodu světla prostředím, které pohlcuje některé jeho složky
- i sluneční spektrum, které obsahuje řadu temných čar. Záření z vnitřní vrstvy Slunce (fotosféry), má spojité spektrum, prochází okrajovou vrstvou (chromosférou), která má nižší teplotu a nastává v ní absorpce záření určitých vlnových délek. V odpovídajících místech spektra se pak objevují temné čáry (Fraunhoferovy čáry). Na vzniku absorpčního spektra se podílí i atmosféra Země.
Pásové spektrum
- tvořeno velkým množstvím čar ležících v těsné blízkosti, tyto skupiny tvoří pásy a jsou oddělené temnými úseky. Zdrojem pásového spektra jsou zářící molekuly látek.
Spektrální analýza
- zjišťuje vlnové délky záření vysílaného určitým zdrojem
- studuje chemické složení látek na základě poznatku, že poloha čar ve spektru přesně určuje obsah chemických prvků ve zkoumané látce. Z pásového spektra lze určit i přítomnost molekul v látce. Na základě intenzity čar lze stanovit množství prvku (kvantitativní spektrální analýza)
- přístroje - spektroskop, spektrograf, spektrometr
- využití - astrofyzika (které prvky se vyskytují v atmosféře hvězdy), analytická chemie, lékařství, potravinářství
Spektrální přístroje
- zařízení rozkládající optické spektrum pro vizuální pozorování
- vstupní štěrbina, rozkladný (disperzní) prvek, zaostřovací systém, receptor (detektor) záření
- někdy disperzní prvek plní fci i zaostřovacího systému - jednodušší konstrukce přístroje
- disperzní prvek - prostorově rozloží svazek paprsků
- zaostřovací soustava - vytvoří v zobrazovací ploše spektrum
- spektrum = soubor monochromatických obrazů štěrbiny (= spektrálních čar)
Veličiny charakterizující tyto přístroje:
1. Lineární disperze - určuje rozdíl vlnových délek 2 míst ve spektru vzdálených 1 mm
- dl/ de
2. Rozlišovací schopnost - R= [(l1 + l2)/2]/ (l2 - l1)
- l1, l2 vlnové délky 2 čar, které jsou právě ještě rozlišeny
- snižována vadami optiky a šířkou geometrického obrazu štěrbiny
3. Světelnost přístroje - porovnání světelné plochy spektra nebo zářivý tok plochou spektra v určitém intervalu při stejném jasu zdroje u různých spektrálních přístrojů
Hranolový spektroskop
- disperzní prvek - hranol nebo soustava hranolů
- zaostřovací systém - zrcadlo a kamerový objektiv
- malé spektroskopy - příruční, užíváno zřídka, pro jednoduchá spektra, mají přímohledný hranol
- střední přístroje - široké uplatnění u praktických úloh
- velké přístroje - několikahranolové
- pro práci se složitými spektry (vzácné zeminy, Ti, V, W, Fe, Ni, Co, Ce, ...)
- steeloskopy - velká rozlišovací schopnost, několikahranolové
Mřížkový spektroskop
- disperzní prvek - rovinná nebo dutá mřížka
- velká rozlišovací schopnost
- několik typů montáže přístrojů podle vzájemné orientace mřížky, štěrbiny a zobrazovací plochy, vychází z Rowlandova principu - plocha spektra zakřivena podle Rowlandovy kružnice, štěrbina (jako zdroj) leží na této kružnici.
1. Paschenův - Rungeův
2. Wadsworthův
3. Ebertův