8. 5. 2001	-	Můj pohled na současnou situaci. (Úvod)
8. 10. 2005	-	Špetka (trpkého) optimismu
25. 6. 2004	-	... a smutno mi je
2. 7. 2003	-	Po zlom nečakaj dobré
28. 12. 2002	-	Trpké učitelovo zjištění
31. 12. 2001	-	Jak to bude v roce 2005?
31. 12. 2001	-	Je ministr školství podvodník?
29. 5. 2001	-	Jak jsem se stal sedmým Hurvínkem.
květen 2001	-	Šoky aneb "Zázraky se dějí" (připojení k Internetu).
17. 7. 2000	-	Sliby, sliby, sliby...
srpen 1998	-	Další poznámky o informatice.

      Můj pohled na současnou situaci ( 8. 5. 2001)

      Můj pohled na současnou situaci není optimistický, spíše trpký. Ve školství bylo vždy všechno na dlouhé lokty. V informatice je tento přístup přímo vražedný. Když ve fyzice používám deset let starou učebnici, je trochu omšelá, ale moderní fyzika se z ní učit dá. Když ovšem v informatice používám deset let starý počítač, nedá se o výuce moderního přístupu k informacím vůbec hovořit. Škoda, že si to neuvědomují ti, kteří se mají o naše školství starat.
      V loňském roce došlo k drastickému krácení rozpočtu školám. Bylo však naivní doufat, že se nám ztracené prostředky vrátí v podobě "zaplaceného Internetu školám", jak sliboval velkolepý projekt Infrastruktura III, který měl umožnit čerpání prostředků ze státního rozpočtu právě na budování kvalitních počítačových učeben připojených k síti Internet. A jak se o něm poslanci ve svých rozpravách hádali, tak šel milý projekt k vodě. I se svými miliony. Pardon, miliardami. Projekt zahrnuje 6000 škol! Netruchlete. Projekt nebyl zrušen, jen se jeho realizace odkládá. Peníze na výpočetní techniku - odebrané školám v minulém roce - však nikdo nevrátil. Zajímalo by mě, kterým tunelem tyto peníze vytekly. A nebo na nich ještě někdo sedí?

      Špetka (trpkého) optimismu ( 8. 10. 2005)

      Již druhým rokem učím "jenom" matematiku a fyziku a počítačovou síť používám jen jako řadový uživatel. Mezi tím došlo k přirozenému vývoji a službám, které zde využíváme, pomalu přestává vadit, že navazují na přeťaté kořeny. Možná také to konečně přestává tolik vadit mně. A tak s povděkem vnímám zvýšenou rychlost připojení k Internetu, aktuální rozvrh, suplování ... a to aniž bych vše krkolomně převáděl na mé soukromé stránky. Možná se dočkám situace, že budu mít ve škole zase kvalitnější počítač, lepší síťové služby a dostupnější datový prostor než doma. Možná, že budu k práci zase raději používat školní síť, protože bude lepší, než ta doma. Skoro se na to těším. Uvidíme. Škola to zdaleka nemá jednoduché, protože doma mám šikovnějšího správce sítě (nad kterým "škola" lámala hůl - viz. ty "přeťaté" kořeny). Můžete srovnat jeho síťový server http://artur.fv.cz a školní http://skola - z intranetu, IP http://28.209.10.126 - z internetu. Pokud jste v dosahu sítě AP::j3nda, můžete se stát její součástí.

      ... a smutno mi je ( 25. 6. 2004)

      Když jsem psal poznámku "Po zlom nečakaj dobré", netušil jsem, jak důsledně platí toto pravidlo. Po příchodu do školy po prázdninách (září 2003) fungovalo toto pravidlo tak, že jsem se ze šoku vzpamatoval až na konci školního roku. Starý server nejen že již nefungoval, ale měl nenávratně zformátovaný harddisk. Odladěný systém se všemi službami, na které si uživatel mohl pomyslet, jehož cenu odhaduji asi na 50 000,- Kč (cena odladěného systému), vzal za své. Některé jeho služby sice převzal nový server, ale většina z nich zapadla do nenávratna nebo se alespoň snížila jejich kvalita. Ale abych jen nekritizoval, na novém serveru lépe funguje síťová antivirová kontrola. I když dříve byla síť vůči virům odolnější (průniky virů přes poštovní antivir prakticky nebyly žádné a díky automatickým výběrům poštovních schránek cizích serverů nepřicházela do školy nekontrolovaná pošta). Díky investicím do hardware se 10 krát zvýšila rychlost sítě (alespoň pro nové počítače), rovněž byla navýšena konektivita k Internetu a staré 486-ky byly definitivně zrušeny. Další pro mě nepochopitelnou ránou bylo zrušení dual boot na učebnách *⁾ (Win 98 + Linux Mandrake) a přeformátování všech oddílů na discích na NTFS pro jediný systém Win XP. (Mimochodem i pro ně byl na discích jeden diskový oddíl rezervován a byla připravena možnost. bootování pod třetím operačním systémem - marně). Výuka IVT tak přešla plně (a pouze) na Windows XP. Zprvu jsem si myslel, že alternativní software vyzkoušíme se studenty alespoň na nějaké "live" distribuci, ale jako antivirové opatření byly z počítačů vymontovány i CD ROM mechaniky a zůstala pouze možnost bootovat z disket. (Na to jsem už neměl ani energii ani odbornost, a tak jsem na rozvoj výuky směrem k otevřenosti v podstatě rezignoval.)
      I když jsem ještě plnil funkci ICT koordinátora, většinou jsem neměl co koordinovat, protože zřejmě ze strachu, že bych se snažil prosadit nějaký freeware a opensource, prováděl ředitel se správcem sítě rozhodnutí a nákupy raději za mími zády. Zchůzky, na kterých jsme měli stanovit míru používání informačních technologií a z toho vyplývající pravidla, ředitel neustále odkládal. A po tom, co jsem dostal zákaz poukazovat na chyby a nedostatky software od Microsoftu, jsem s povděkem funkci ICT koordinátora předal kolegovi.
      Přes všechny ty neshody jsme se na jednom shodli: "Zda je nebo není správné používat ve škole také alternativní software, ukáže čas". Proto musí naše škola počkat (tehdy jsem říkal do dvou až tří let) - asi do r. 2006, než zase znova začneme zavádět na učebny vedle výuky Windows také např. Linux. Noví učitelé informatiky tak budou nuceni se správcem sítě znova "objevovat Ameriku", já za těchto podmínek už informatiku dávno nebudu učit a bude mě jen tiše mrzet, že jsme jako škola mohli mít ve výuce Linuxu v té době již čtyřletou tradici. (Podotýkám, že se nejednalo o výuku "pouze" Linuxu, Linux měl být příkladem alternativního software vedle M$ Windows, které by i tak představovaly software, na kterém by probíhala většina výuky.)
      Jako reakci na trend: jediný OS, jediný textový procesor, jediný tablkový procesor, jediný webový prohlížeč ... doporučuji odkaz na článek K čemu je výuka MS Wordu? na "České škole".

      A myslím, že už chápu, v čem vězí hlavní problém. Stanovení jasných pravidel pro organizaci informačního systému znamená stanovit čitelná pravidla i pro sebe sama. A to je příliš zavazující. Já sám jsem špatně pochopil nedostatek finančních prostředků na informační technologie. Myslel jsem, že peníze skutečně nejsou (já naivní) a vycházel jsem z vlastní zkušenosti, kdy sám uživatel hledá levné efektivní cesty. Jenže myšlení bolí, a tak bylo jednodušší penězi, které "nejsou" zaplatit komfort, který ani nebudeme ochotni využívat. (A to mluvím za kolegy i za sebe. Kolegové nebudou ochotni proto, že je to pro ně nezaplacená práce navíc, ze které se mohou vždycky na něco vymluvit. Vždyť čitelná pravidla nejsou a vývoj IT bude vždycky rychlejší, než možnosti školy. A já nebudu ochoten proto, že mi svou filozofií a kvalitou vyhovuje více open source a freeware. A také nejsem ochoten svou línou paměť a starý počítač neustále plnit novými verzemi M$ Wordu, Windows a zaručeně fungujícími antivirovými programy.
      Jsem rád, že se od 1. 9. 2004 nebudu podílet na výuce IVT na naší škole, jejíž trend považuji za špatný. Zároveň mě rmoutí, že nejsem schopen tento trend ovlivnit.

____________________
*⁾ Po zapnutí počítače si uživatel z nabídky zvolil (nebo nechal automaticky vybrat první) operační systém, na kterém bude ve výuce pracovat.

      Po zlom nečakaj dobré ( 2. 7. 2003)

      Po zlom nečakaj dobré, byla oblíbená věta mé bývalé kolegině, kterou říkala vždy, když jsme si naivně mysleli, že už nemůže být hůř. A bylo. V létě roku 2002 jsem předával funkci správce sítě paní inženýrce s tím, že konečně bude spravovat síť odborník a ne laik a samouk jako jsem byl já. V té době nám opravdu již chyběl odborník na nastavení serveru Windows NT, jehož správou jsem se do podrobností nikdy neprokousal. Důležité funkce zastával linuxový server, který spravoval civilkář. Ten měl také s odborníkem na NT-ýčka spolupracovat tak, aby se v budoucnu mohly oba servery zastupovat, resp. aby server NT mohl část služeb převzít. Asi po půl roce jsem se dozvěděl, že zavádět do sítě linux byla chyba, protože tomu nikdo nerozumí, neboť se nejedná o standard (???). NT-čkům prý rozumí každý, proto se budeme výhradně orientovat na ně. Výtky padaly také na hlavu správce linuxového serveru, že je s ním prý špatná komunikace. To, že nerozumí síťovým problémům ředitel školy, je celkem pochopitelné. Že si ale nechá nakukat, že linux je v síti špatný jen proto, že je zdarma a komerční firmy jej nepropagují a že mu správkyně sítě nerozumí, je smutné. Celou situaci dobře ilustruje ta skutečnost, že na serveru NT je stále (již celý rok) moje původní provizorní instalace, kterou měla správkyně sítě při svém nástupu do funkce provést znova přesně na míru podle potřeb sítě. Měla tak opravit všechny mé laické chyby (o kterých vím, jen jsem je neuměl odstranit) a nedostatky v komunikaci mezi servery. Zkrátka: "Po zlom nečakaj dobré." Co asi bude následovat, když server linux již "dožívá" bez údržby a jeho několika set megový intranet (obsahuje i solidní FTP archiv) se stane sirotkem...

      Trpké učitelovo zjištění... (28. 12. 2002)

      Rok s rokem se sešel, a aniž bych si plánoval aktualizaci této stránky na poslední dny v roce, opět připisuji další řádky s prosincovým datem.
      Když jsem někdy slyšel: "To, co se učíme ve škole, je stejně zbytečné...", nebral jsem to jako trpké zjištění a vždy jsem se snažil vysvětlit opak. Také jsem opaku věřil, i když vím, že mezi zbytečným a potřebným je hranice velmi mlhavá a někdy dokonce vzniká, až když člověk začne určitým způsobem pracovat. Po půlročních zkušenostech ICT koordinátora (tak dlouho totiž funkce koordinátora pro informační a komunikační technologie na školách existuje), jsem došel k následujícím zjištěním: Studenti budou muset ICT používat, protože jejich práce bude (až na malé výjimky) měřena penězi. Učitelé "budou muset" ICT používat (nařízením ministerstva školství), ale prakticky - až na malé výjimky - to dělat nebudou, protože jejich práce není měřena penězi. Co je závěrem? Trpké zjištění. Studenti se na škole s ICT pracovat nenaučí. Budou se tyto dovednosti učit až v praxi a jejich práce v předmětu IVT (informatika a výpočetní technika) bude opravdu z velké části zbytečná.
      Pro ilustraci ještě jedno přirovnání: Představte si, že by studenti ve škole měli vyučovací předmět "plnící pero". V ostatních předmětech po nich budou učitelé vyžadovat psaní na břidlicové tabulky, protože sami psát perem neumí a po absolvování školy budou stejně všichni psát prupiskou. (Jen někteří, ti nejpozornější, budou dál využívat břidlicové tabulky a stanou se učiteli.)

      Jak to bude v roce 2005? ( 31. 12. 2001)

      O projektu Internet do škol, který by měl v roce 2006 končit, se už nebude ani mluvit. A na naší škole budou v roce 2005 v některých kabinetech přežívat ještě silnější Pentia ze současných učeben. Výjimkou také nebude kabinet s pokaženým nebo alespoň nespolehlivým počítačem, který bude sloužit jako alibi k tomu, že dotyčný učitel s počítačem pracovat nemůže.
      Na učebnách IVT se budou k výuce používat PII s Windows 98 a zřejmě nějaký alternativní software. Ani nevím, od kterého sponzora je dostaneme. Možná je koupíme za pár stovek, možná je dostaneme od Komerční banky. Jedna učebna bude vybavena moderněji počítači s 1 GHz procesory - její základ existuje již dnes. K Internetu budeme připojeni (již nevyhovující) rychlostí 128 kb/s. (Koncem roku 2005 přejdeme na 256 kb/s.)

      Je ministr školství podvodník? ( 31. 12. 2001)

      O několik řádků níže jsem se (i když trochu trpce) radoval z odstavení posledních 386-tek z kabinetů. Koncem roku 2001 se nám podařilo na učebnách nahradit 486-ky, a tak alespoň pro studenty se naplňuje můj odhad zavádění software Windows 98 v roce 2002. Není tak složité vidět do budoucnosti 4 až 5 let vzdálené. Na druhé straně je to hrozné. Děsí mě to a jestli budu takhle do budoucnosti nahlížet častěji, budu muset ze školství utéct. Co je děsivé? To, co se mi jeví jako arogantní nadutá blbost pana ministra školství. Ve své funkci, za kterou je dobře placený, by měl stejně dobře vědět, že za 3 roky bude Internet běžně dostupný z dražšího mobilního telefonu (myslím i cenovou dostupnost a nejen wap). V roce 2005, kdy bude slavný projekt "Infrastruktura" - Internet pro všechny základní a stření školy - vstupovat do závěrečného roku, bude mít většina žáků a studentů Internet "v kapse". Mluvit o 6-ti letém nákladném zavádění něčeho, co za 4 roky bude samozřejmostí je buď hloupost nebo podvod...

      Šoky aneb "Zázraky se dějí"

( 30. 3. 1999)

Dlouho jsem váhal a otálel s uveřejněním těchto stránek na Internetu. K tomu, že jsem je nakonec zveřejnil, přispělo připojení školní sítě na Internet pevnou linkou. Zatím jen zkušebně. Jestli se nám ve škole podaří udržet trvalé připojení pevné linky, budu z toho mít jistě takový šok, že o tom určitě napíšu.

... mohu napsat, že se šok ze stálého napojení na Internet nekonal a vracíme se zpět k vytáčené lince. Inu, k čemu potřebuje škola nové informace? Vždyť kvadratická rovnice se počítá pořád stejně a Internet beztoho jen kazí mládež. (*)

(*)

parafráze na pohádku "Jak v Kocourkově stavěli školu" - z rozhodnutí radních: ... "K čemu nám je škola? Vždyť knedlíky si na talíři spočítat umíme a jitrnicí se beztoho psát nedá."

Tudy je do školy přiveden Internet.

... nastal dlouho očekávaný (5 let) šok. Naše škola byla skutečně připojena trvale k Internetu. Nebyl to ani tak šok z toho nového, co připojení k Internetu přináší, ale z toho, že k připojení vůbec došlo. A nutno podotknout, že nadřízené orgány (od školského úřadu až po ministerstvo) se na realizaci nepodílely ani finančně, ani metodicky, nepočítám-li jejich negativní vlivy. (Financování tohoto připojení na jeden rok je plně hrazeno rodiči a studenty.)

      Sliby, sliby, sliby ... ( 17. 7. 2000)

      Jak je to krásné, když se o vás má kdo postarat. Když slyšíte pana Zemana (myslím ministra školství a ne toho, který říká, že na Internet nemá čas), srdce vám zaplesá a očička zajiskří. Kolik už toho pro školy ten člověk udělal. I Internet pro školy prosadil! A když jej znova uslyšíte, znova zas pro školy hodně udělá. A znova, a znova a ... to už vám budou jiskřit oči z jiného důvodu. Poslední informace je sice pro Ostravu příznivá. Máme patřit k prvním školám, které mají být k Internetu připojeny v rámci slibu: "Do roku 2002 budou všechny školy připojeny k Internetu". (Jen mi ten slib připadá legrační. Již před dvěma lety mělo být připojení Internetu na školách samozřejmostí. Myslím si, že za dva roky bude připojení k Internetu samozřejmostí všude a starý slib vyzní přinejmenším trapně.)

      Pozdější poznámka: Jak to dopadlo?

      O stavu informatiky na našich školách ( 28. 7. 1998)

      Informatika je na našich školách uvězněna do začarovaného kruhu. Na jedné straně je nedostatek financí na masové nasazení výpočetní techniky, na straně druhé je nechuť učitelů seznamovat se s novými pracovními návyky. A myslím, že to není jen problém škol, ale všech pracovišť, na kterých nejsou peníze na zaplacení tvrdé konkurence.
      ...Kdyby (snad mávnutím kouzelného proutku) byly školy vybaveny výpočetní technikou tak, aby měl každý učitel k dispozici kvalitní počítač vždy, když jej bude potřebovat, učitelé by se naučili velmi rychle tuto techniku obsluhovat a využívat.
      ...Kdyby (asi zase mávnutím kouzelného proutku) učitelé zvládali obsluhu a využití počítače, peníze by se na výpočetní techniku jistě našli, protože by si učitelé nedovedli kvalitní a efektivní práci bez počítače představit.
      Každý z obou problémů by se dal řešit pomocí druhého, ale ani jeden se nedá řešit, aniž by byl vyřešen problém druhý.

      Jak ale jinak vést studenty k modernímu přístupu k získávání informací, než tak, že jim dáme učitele, kteří tyto přístupy zvládají. Ve skutečnosti je často učitel v situaci zcela opačné. V lepším případě se dozví o Internetu od studentů, které učí. V tom horším případě vyzvedne negativní stránky Internetu a výpočetní techniky vůbec a zavrhne všechno, co s touto technikou souvisí (a všechny, kteří s ní souvisí). Je to tak trochu o "lišce a hroznech".

      Informatika na naší škole

      Z předchozích řádků by se mohlo zdát, že situace na naší škole je špatná. Je to relativní. Existují dvě oblasti. Informatika pro studenty a využití informatiky učiteli. Informatiku pro studenty bych hodnotil podle toho, zda:

• škola může studentům nabídnout něco nového (a to i v případě, že někteří studenti mají doma přístup ke špičkové výpočetní technice)
• škola umožní využití výpočetní techniky mimo vyučování

      Tyto dva body se nám na naší škole daří docela dobře plnit. Jak? ... Soustavným vytyčováním nejbližších cílů a někdy i jejich plněním. Splnění cíle je obtížné v tom, že je obtížné najít k cíli cestu. Podle pravidla "víc hlav víc ví" využíváme obrovský potenciál našich studentů a absolventů, z nichž někteří nám jinak velmi drahé informace dokáží podat zdarma. Tak se nám daří pořídit spoustu věcí téměř za cenu materiálu a za tu cenu, že se nejedná o špičkovou techniku. Máme tak na škole síť, která spojuje asi 50 počítačů a napojení na Internet. Přitom žádná učebna nebyla nikdy pořízena "na klíč" a spousta počítačů prošla vývojem 286 - 386 - 486 - Pentium. Průměrným počítačem je u nás 486-ka a Pentia jsou na jedné multimediální učebně.

      Každým rokem podle možností techniky měníme osnovy předmětu Informatika a výpočetní technika a zařazujeme nová témata. V současném školním roce to je rozšíření práce se sítí o tvorbu HTML dokumentů a podle možností i o práci s Internetem. Zde nás ale tvrdě limitují možnosti jedné komutované linky. Připojení pevnou linkou ve školním roce 1997/98 nebylo v silách fy Telecom a ve školním roce 1998/99 to zase není ve finančních silách naší školy. Škoda. Do rozjetého vlaku se nám bude špatně nastupovat.

      Využití informatiky učiteli

"Dej si kafe. Načítám Lotus Organizér ..."

- není jednoduché. (Jak už jsem uvedl výše.) Za rok a půl používání počítačové sítě se nám podařilo docílit toho, že učitelé prakticky nemusí sledovat informační nástěnku ve sborovně. Pomocí počítače je z většiny kabinetů dostupný centrální rozvrh, informace o suplování a týdenní a roční plán práce. Přístupná je databáze studentů a jejich klasifikace za jednotlivé školní roky. Kromě toho jsou v elektronické formě dostupné tiskopisy, formuláře a celá řada dokumentů, týkajících se běhu školy. Učitelé mají také k dispozici interní elektronickou poštu a na požádání také Internet.
      Ne všichni tyto možnosti plně využívají. Je těžké odpovídat na tvrzení: "Když se potřebuji podívat na plán nebo na suplování, mám to rychlejší, když si zajdu do sborovny, než abych zapínala počítač a čekala, než se to všechno nahraje..." Čím rozumnější by byla argumentace "pro" výpočetní techniku, tím více by se minula účinkem. Obzvlášť když vím, že dotyčná kolegyně má (28. 7. 1998) na stole 386-ku 40 MHz.
      Od předchozího řádku uběhlo již půl roku a staré 386-ky již nepoužíváme ani v kabinetech. Můžeme tak používat na celé škole jednotně Windows 95. Na Windows 98 si asi budeme muset počkat do roku 2002.   (leden 1999)
      Od předchozího řádku již zase uběhl nějaký ten pátek, rok 2002 pomalu skončl a Windows 98 již odcházejí ze softwarové scény. Jen u nás přežívají 486-ky, které jsou dýchavičné i při W95. Na jejich náhradu stále nejsou prostředky. Co je však horší, chybí i vůle a chuť.   (leden 2003)