| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Informatika (na školách)Na této stránce jsem staré texty seřadil chronologicky (sestupně), na začátku jsem jen ponechal původní úvod. Myslím že je a bude aktuální stále.
Můj pohled na současnou situaci ( 8. 5. 2001)
Můj pohled na současnou situaci není optimistický, spíše trpký. Ve školství bylo
vždy všechno na dlouhé lokty. V informatice je tento přístup přímo vražedný. Když ve
fyzice používám deset let starou učebnici, je trochu omšelá, ale moderní fyzika se z ní
učit dá. Když ovšem v informatice používám deset let starý počítač, nedá se o výuce
moderního přístupu k informacím vůbec hovořit. Škoda, že si to neuvědomují ti, kteří se
mají o naše školství starat. Špetka (trpkého) optimismu ( 8. 10. 2005) Již druhým rokem učím "jenom" matematiku a fyziku a počítačovou síť používám jen jako řadový uživatel. Mezi tím došlo k přirozenému vývoji a službám, které zde využíváme, pomalu přestává vadit, že navazují na přeťaté kořeny. Možná také to konečně přestává tolik vadit mně. A tak s povděkem vnímám zvýšenou rychlost připojení k Internetu, aktuální rozvrh, suplování ... a to aniž bych vše krkolomně převáděl na mé soukromé stránky. Možná se dočkám situace, že budu mít ve škole zase kvalitnější počítač, lepší síťové služby a dostupnější datový prostor než doma. Možná, že budu k práci zase raději používat školní síť, protože bude lepší, než ta doma. Skoro se na to těším. Uvidíme. Škola to zdaleka nemá jednoduché, protože doma mám šikovnějšího správce sítě (nad kterým "škola" lámala hůl - viz. ty "přeťaté" kořeny). Můžete srovnat jeho síťový server http://artur.fv.cz a školní http://skola - z intranetu, IP http://28.209.10.126 - z internetu. Pokud jste v dosahu sítě AP::j3nda, můžete se stát její součástí. ... a smutno mi je ( 25. 6. 2004)
Když jsem psal poznámku "Po zlom nečakaj dobré", netušil jsem, jak důsledně platí toto
pravidlo. Po příchodu do školy po prázdninách (září 2003) fungovalo toto pravidlo tak, že jsem se
ze šoku vzpamatoval až na konci školního roku. Starý server nejen že již nefungoval, ale měl
nenávratně zformátovaný harddisk. Odladěný systém se všemi službami, na které si uživatel mohl
pomyslet, jehož cenu odhaduji asi na 50 000,- Kč (cena odladěného systému), vzal za své. Některé
jeho služby sice převzal nový server, ale většina z nich zapadla do nenávratna nebo se alespoň
snížila jejich kvalita. Ale abych jen nekritizoval, na novém serveru lépe funguje síťová
antivirová kontrola. I když dříve byla síť vůči virům odolnější (průniky virů přes poštovní
antivir prakticky nebyly žádné a díky automatickým výběrům poštovních schránek cizích serverů
nepřicházela do školy nekontrolovaná pošta). Díky investicím do hardware se 10 krát zvýšila
rychlost sítě (alespoň pro nové počítače), rovněž byla navýšena konektivita k Internetu a staré
486-ky byly definitivně zrušeny. Další pro mě nepochopitelnou ránou bylo zrušení dual boot na
učebnách *) (Win 98 + Linux Mandrake) a přeformátování všech oddílů na discích na
NTFS pro jediný systém Win XP. (Mimochodem i pro ně byl na discích jeden diskový oddíl rezervován
a byla připravena možnost. bootování pod třetím operačním systémem - marně). Výuka IVT tak přešla
plně (a pouze) na Windows XP. Zprvu jsem si myslel, že alternativní software vyzkoušíme se
studenty alespoň na nějaké "live" distribuci, ale jako antivirové opatření byly z počítačů
vymontovány i CD ROM mechaniky a zůstala pouze možnost bootovat z disket. (Na to jsem už neměl
ani energii ani odbornost, a tak jsem na rozvoj výuky směrem k otevřenosti v podstatě rezignoval.)
A myslím, že už chápu, v čem vězí hlavní problém. Stanovení jasných pravidel pro organizaci informačního
systému znamená stanovit čitelná pravidla i pro sebe sama. A to je příliš zavazující.
Já sám jsem špatně pochopil nedostatek finančních prostředků na informační technologie. Myslel jsem, že
peníze skutečně nejsou (já naivní) a vycházel jsem z vlastní zkušenosti, kdy sám uživatel hledá levné efektivní
cesty. Jenže myšlení bolí, a tak bylo jednodušší penězi, které "nejsou" zaplatit komfort, který ani nebudeme
ochotni využívat. (A to mluvím za kolegy i za sebe. Kolegové nebudou ochotni proto, že je to pro ně
nezaplacená práce navíc, ze které se mohou vždycky na něco vymluvit. Vždyť čitelná pravidla nejsou a vývoj
IT bude vždycky rychlejší, než možnosti školy. A já nebudu ochoten proto, že mi svou filozofií a kvalitou
vyhovuje více open source a freeware. A také nejsem ochoten svou línou paměť a starý počítač neustále plnit
novými verzemi M$ Wordu, Windows a zaručeně fungujícími antivirovými programy.
____________________ Po zlom nečakaj dobré ( 2. 7. 2003) Po zlom nečakaj dobré, byla oblíbená věta mé bývalé kolegině, kterou říkala vždy, když jsme si naivně mysleli, že už nemůže být hůř. A bylo. V létě roku 2002 jsem předával funkci správce sítě paní inženýrce s tím, že konečně bude spravovat síť odborník a ne laik a samouk jako jsem byl já. V té době nám opravdu již chyběl odborník na nastavení serveru Windows NT, jehož správou jsem se do podrobností nikdy neprokousal. Důležité funkce zastával linuxový server, který spravoval civilkář. Ten měl také s odborníkem na NT-ýčka spolupracovat tak, aby se v budoucnu mohly oba servery zastupovat, resp. aby server NT mohl část služeb převzít. Asi po půl roce jsem se dozvěděl, že zavádět do sítě linux byla chyba, protože tomu nikdo nerozumí, neboť se nejedná o standard (???). NT-čkům prý rozumí každý, proto se budeme výhradně orientovat na ně. Výtky padaly také na hlavu správce linuxového serveru, že je s ním prý špatná komunikace. To, že nerozumí síťovým problémům ředitel školy, je celkem pochopitelné. Že si ale nechá nakukat, že linux je v síti špatný jen proto, že je zdarma a komerční firmy jej nepropagují a že mu správkyně sítě nerozumí, je smutné. Celou situaci dobře ilustruje ta skutečnost, že na serveru NT je stále (již celý rok) moje původní provizorní instalace, kterou měla správkyně sítě při svém nástupu do funkce provést znova přesně na míru podle potřeb sítě. Měla tak opravit všechny mé laické chyby (o kterých vím, jen jsem je neuměl odstranit) a nedostatky v komunikaci mezi servery. Zkrátka: "Po zlom nečakaj dobré." Co asi bude následovat, když server linux již "dožívá" bez údržby a jeho několika set megový intranet (obsahuje i solidní FTP archiv) se stane sirotkem... Trpké učitelovo zjištění... (28. 12. 2002)
Rok s rokem se sešel, a aniž bych si plánoval aktualizaci této stránky na poslední
dny v roce, opět připisuji další řádky s prosincovým datem.
Jak to bude v roce 2005? ( 31. 12. 2001)
O projektu Internet do škol, který by měl v roce 2006
končit, se už nebude ani mluvit. A na naší škole budou v roce 2005 v některých
kabinetech přežívat ještě silnější Pentia ze současných učeben. Výjimkou také nebude
kabinet s pokaženým nebo alespoň nespolehlivým počítačem, který bude sloužit jako alibi
k tomu, že dotyčný učitel s počítačem pracovat nemůže.
Je ministr školství podvodník? ( 31. 12. 2001) O několik řádků níže jsem se (i když trochu trpce) radoval z odstavení posledních 386-tek z kabinetů. Koncem roku 2001 se nám podařilo na učebnách nahradit 486-ky, a tak alespoň pro studenty se naplňuje můj odhad zavádění software Windows 98 v roce 2002. Není tak složité vidět do budoucnosti 4 až 5 let vzdálené. Na druhé straně je to hrozné. Děsí mě to a jestli budu takhle do budoucnosti nahlížet častěji, budu muset ze školství utéct. Co je děsivé? To, co se mi jeví jako arogantní nadutá blbost pana ministra školství. Ve své funkci, za kterou je dobře placený, by měl stejně dobře vědět, že za 3 roky bude Internet běžně dostupný z dražšího mobilního telefonu (myslím i cenovou dostupnost a nejen wap). V roce 2005, kdy bude slavný projekt "Infrastruktura" - Internet pro všechny základní a stření školy - vstupovat do závěrečného roku, bude mít většina žáků a studentů Internet "v kapse". Mluvit o 6-ti letém nákladném zavádění něčeho, co za 4 roky bude samozřejmostí je buď hloupost nebo podvod... ( 30. 3. 1999) Dlouho jsem váhal a otálel s uveřejněním těchto stránek na Internetu. K tomu, že jsem je nakonec zveřejnil, přispělo připojení školní sítě na Internet pevnou linkou. Zatím jen zkušebně. Jestli se nám ve škole podaří udržet trvalé připojení pevné linky, budu z toho mít jistě takový šok, že o tom určitě napíšu.( 19. 4. 1999) ... mohu napsat, že se šok ze stálého napojení na Internet nekonal a vracíme se zpět k vytáčené lince. Inu, k čemu potřebuje škola nové informace? Vždyť kvadratická rovnice se počítá pořád stejně a Internet beztoho jen kazí mládež. (*)( 2. 5. 2001)
Sliby, sliby, sliby ... ( 17. 7. 2000) Jak je to krásné, když se o vás má kdo postarat. Když slyšíte pana Zemana (myslím ministra školství a ne toho, který říká, že na Internet nemá čas), srdce vám zaplesá a očička zajiskří. Kolik už toho pro školy ten člověk udělal. I Internet pro školy prosadil! A když jej znova uslyšíte, znova zas pro školy hodně udělá. A znova, a znova a ... to už vám budou jiskřit oči z jiného důvodu. Poslední informace je sice pro Ostravu příznivá. Máme patřit k prvním školám, které mají být k Internetu připojeny v rámci slibu: "Do roku 2002 budou všechny školy připojeny k Internetu". (Jen mi ten slib připadá legrační. Již před dvěma lety mělo být připojení Internetu na školách samozřejmostí. Myslím si, že za dva roky bude připojení k Internetu samozřejmostí všude a starý slib vyzní přinejmenším trapně.) Pozdější poznámka: Jak to dopadlo?
O stavu informatiky na našich školách( 28. 7. 1998)
Informatika je na našich školách uvězněna do začarovaného kruhu. Na
jedné straně je nedostatek financí na masové nasazení výpočetní techniky, na straně
druhé je nechuť učitelů seznamovat se s novými pracovními návyky. A myslím, že to není
jen problém škol, ale všech pracovišť, na kterých nejsou peníze na zaplacení tvrdé
konkurence. Jak ale jinak vést studenty k modernímu přístupu k získávání informací, než tak, že jim dáme učitele, kteří tyto přístupy zvládají. Ve skutečnosti je často učitel v situaci zcela opačné. V lepším případě se dozví o Internetu od studentů, které učí. V tom horším případě vyzvedne negativní stránky Internetu a výpočetní techniky vůbec a zavrhne všechno, co s touto technikou souvisí (a všechny, kteří s ní souvisí). Je to tak trochu o "lišce a hroznech". Informatika na naší škole
Z předchozích řádků by se mohlo zdát, že situace na naší škole je špatná. Je to relativní. Existují dvě oblasti. Informatika pro studenty a využití informatiky učiteli. Informatiku pro studenty bych hodnotil podle toho, zda:
Každým rokem podle možností techniky měníme osnovy předmětu Informatika a výpočetní technika a zařazujeme nová témata. V současném školním roce to je rozšíření práce se sítí o tvorbu HTML dokumentů a podle možností i o práci s Internetem. Zde nás ale tvrdě limitují možnosti jedné komutované linky. Připojení pevnou linkou ve školním roce 1997/98 nebylo v silách fy Telecom a ve školním roce 1998/99 to zase není ve finančních silách naší školy. Škoda. Do rozjetého vlaku se nám bude špatně nastupovat.
Ne všichni tyto možnosti plně využívají. Je těžké odpovídat na tvrzení: "Když se potřebuji podívat na plán nebo na suplování, mám to rychlejší, když si zajdu do sborovny, než abych zapínala počítač a čekala, než se to všechno nahraje..." Čím rozumnější by byla argumentace "pro" výpočetní techniku, tím více by se minula účinkem. Obzvlášť když vím, že dotyčná kolegyně má (28. 7. 1998) na stole 386-ku 40 MHz. Od předchozího řádku uběhlo již půl roku a staré 386-ky již nepoužíváme ani v kabinetech. Můžeme tak používat na celé škole jednotně Windows 95. Na Windows 98 si asi budeme muset počkat do roku 2002. (leden 1999) Od předchozího řádku již zase uběhl nějaký ten pátek, rok 2002 pomalu skončl a Windows 98 již odcházejí ze softwarové scény. Jen u nás přežívají 486-ky, které jsou dýchavičné i při W95. Na jejich náhradu stále nejsou prostředky. Co je však horší, chybí i vůle a chuť. (leden 2003) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|