Základní definicí označení produktu s názvem „Open Source“ představuje volné šíření zdrojového kódu určitého software(u) pomocí přenosných médií za účelem spolupráce na vývoji, budování, nebo zdokonalování takto označeného software(u) co nejširším okruhem lidí.
Médiem se zde rozumí např. internet, disketa, CD ROM apod. Typickým představitelem takového software(u) je operační systém LINUX, jehož kopie jsou volně dostupné prostřednictvím počítačové sítě internet.Na tomto operačním systému mezi sebou spolupracují tisíce lidí, kteří začleňují například nové ovladače pro různý hardware nabízený prodejci s výpočetní technikou.
Problematika nasazení a rozšiřování takovýchto operačních systémů je závislá na podpoře společností,které vyrábějí a dodávají hardware(y) a ovladače pro jejich použití pod těmito operačními systémy.
Ne každá společnost dodávající počítačové komponenty je ochotna také dávat k dispozici i zdrojové kódy pro tyto zařízení k začlenění, nebo úpravě pro tyto operační systémy.
Například kanadská firma ATI poskytuje přímo kompilace jak pro „uzavřené systémy” (Windows), tak pro „otevřené systémy” (Linux).
Podobná situace panuje i mezi „open source” programy. Za příklad nám může posloužit třeba program na úpravu a nahrávání videa,nazvaný „Virtual Dub“.Na internetových stránkách tvůrce tohoto programu je k dispozici jak zkompilovaná verze programu v podobě spustitelného souboru, tak i verze ve zdrojovém kódu,sloužící pro další úpravu.
Jednotlivé verze, ať už jde o takovéto operační systémy, nebo programy, jsou řízeny a vydávány jejich hlavními tvůrci.Každý z těchto tvůrců prvotního kódu programu sbírá podněty, úpravy a nově přidané části kódu od podílejících se kolegů a například při vyladění určité části programu vydá novou základní zkompilovanou verzi, s popisem, co tato verze obsahuje za vylepšení, jiné funkčnosti, nebo odstranění chyb verze předchozí. Ve většině se verze mezi sebou liší pořadovými čísly.
Tuto zkompilovanou verzi doprovází samozřejmě i verze v podobě zdrojového kódu s popisem a výčtem všech částí kódu, které odpovídají její zkompilované verzi.
V případě operačního systému LINUX je tak možno vytvářet/kompilovat vlastní jádra operačního systému.Například přidávat, nebo ubírat podporu pro různá zařízení podle toho, jaký procesor bude pracovat s tímto operačním systémem (Intel, nebo AMD). Toto je pouze jeden příklad z mnoha, jak lze vytvořit vlastní kompilaci jádra tohoto systému.