Klasifikační řád            Gymnázia v Ostravě - Hrabůvce

Tento dokument je součástí školního řádu. Vychází ze zákona č. 561/2004 Sb. (§51 a §69), vyhlášky č. 48/2005 Sb. (§14 a §15) a vyhlášky č.13/2005 Sb (§4).
Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné a doložitelné.

1. Vyučující je povinen vždy na začátku pololetí seznámit žáky se zásadami klasifikace a pravidly pro její uzavírání na konci pololetí.
   
   
2. Vědomosti a dovednosti žáků jsou hodnoceny ústním a písemným zkoušením, povinnými písemnými pracemi (dále jen kompozice), testy, domácími úkoly, protokoly, seminárními, samostatnými a odbornými pracemi (projekty, referáty).
   
   
3. Jednou z podmínek pro uzavření klasifikace na konci pololetí je získání příslušného počtu známek. U předmětů
   
   
   • s jednohodinovou a dvouhodinovou týdenní dotací to jsou minimálně tři známky za pololetí,
   • jazyk český, cizí jazyky a matematika to je minimálně šest známek za pololetí, včetně kompozic.
     
     
4. Vyučující je povinen vysvětlit žákům rozdílnou váhu známek (kompozice, písemné práce, ústní zkoušení, báseň ?).
   
   
5. Vyučující po ústním i písemném zkoušení sdělí hodnocení známkou a patřičně ji zdůvodní.
   
   
6. Klasifikace zohledňuje nejen výsledky vzdělávání v příslušném předmětu, ale také ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání.
   
   
7. Pokud žák svou práci pro hodnocení neodevzdá nebo ji neodevzdá v předem dohodnutém termínu, popřípadě pokud kontrolu svých vědomostí a dovedností odmítne, může být hodnocen stupněm ?nedostatečný?. Bude-li žák při kontrole svých vědomostí a dovedností přistižen pedagogem při podvodu nebo pokusu o podvod, může být buď hodnocen stupněm ?nedostatečný? nebo může být kázeňsky potrestán.?. Viz §3 vyhlášky 13/2004 Sb a §15 vyhlášky 48/2005.
   
   
8. Povinností vyučujících je seznámit žáky s výslednou známkou na závěr pololetí.
   
   
9. Zameškání více než 20% skutečně odučených hodin daného předmětu v průběhu pololetí může být důvodem neklasifikování nebo přezkoušení žáka. Přezkoušení žáka je možné provést před třídou nebo stanoví ředitel školy přezkoušení za přítomnosti dvou pedagogů, kteří zpravidla mají v aprobaci předmět, ze kterého je žák přezkušován.
   
   
10. Vyučující je také povinen seznámit žáky s požadavky na plnění domácích úkolů, samostatných úkolů, referátů či laboratorních prací. Rovněž tak hodnocení uvedených úkolů je povinen vyučující žákům sdělit a zdůvodnit. Pokud tyto úkoly žák nesplní nebo nesplní v dohodnutém termínu, může být hodnocen stupněm ?nedostatečný?.
    
    
11. Při uzavírání klasifikace žáka, který má IVP, jsou na žáka kladeny stejné požadavky, jako na ostatní žáky. Je mu tolerována vyšší omluvená absence, ale nesmí být snižovány nároky na jeho studium.
    
    
12. Prospěch žáka se v průběhu klasifikačního období posuzuje podle:
    
    
    • stupně osvojení a jistoty, s níž žák ovládá učivo
    • schopnost samostatného logického myšlení
    • schopnost aplikace získaných vědomostí a dovedností
    • samostatnost, aktivita, iniciativnost
    • úroveň vyjadřování
    • píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání
    • včasnosti a kvality plnění úkolů zadaných vyučujícím
    
    
    
13. Na základě těchto hledisek se hodnotí následujícími klasifikačními stupni:
    
    
    • Stupeň 1 = výborný - dostane žák, který bezpečně ovládá probrané učivo, projevuje samostatnost, pohotovost a logičnost myšlení. Dovede samostatně řešit úkoly, vyjadřuje se přesně, plynule a s jistotou. Jeho písemné, grafické i praktické práce jsou po stránce obsahu i vnějšíh o projevu bez závad.
      
      
    • Stupeň 2 = chvalitebný - dostane žák, který ovládá probrané učivo, myslí samostatně a logicky správně, ale ne vždy pohotově a přesně. Dopouští se jen občas drobných chyb, vyjadřuje se věcně správně, ale s menší přesností a pohotovostí. Jeho práce mají drobné závady.
      
      
    • Stupeň 3 = dobrý - dostane žák, který probrané učivo zvládne tak, aby na ně mohl navázat v další výuce, v myšlení je málo samostatný, dopouští se nepodstatných chyb, které s pomocí učitele zvládne sám odstranit.Jeho práce mají závady, které se netýkají podstaty.
      
      
    • Stupeň 4 = dostatečný - dostane žák, který má ve znalostech učiva mezery, není samostatný v myšlení, dopouští se chyb, vyjadřuje se nepřesně. Jeho práce mají větší závady.
      
      
    • Stupeň 5 = nedostatečný - dostane žák, který má ve znalostech učiva takové mezery, že na tyto znalosti nelze navázat, na otázky učitele odpovídá nesprávně, úlohy neumí řešit, práce mají značné závady, nejsou odevzdány nebo nejsou odevzdány v předem dohodnutém termínu, žák kontrolu svých vědomostí, dovedností a návyků odmítne, popřípadě je při kontrole svých vědomostí a dovedností přistižen pedagogem při podvodu nebo pokusu o podvod.

      Výše uvedených klasifikačních stupňů hodnocení dosáhne žák dle získaných bodů, jejichž hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce:

      Klasifikační stupeň    Počet bodů  1 91 - 100 2 71 - 90 3 41 - 70 4 21 - 40 5  0 - 20

    
    
    
14. Vyučující může při dílčím hodnocení žáka použít jemnější rozlišení hodnocení žáka (např.3-, 3,75 a pod.), ale vždy musí být přesně stanoveno, obdobně jako v předcházející tabulce, pod který klasifikační stupeň 1, 2, 3, 4, 5 dané dílčí hodnocení žáka spadá. S tímto převodem jemnějšího rozlišení hodnocení žáka na klasifikační stupně musí být průkazně seznámeni jak žáci, tak jejich rodiče, před začátkem klasifikačního období.
    
    
15. Hodnocení žáka na vysvědčení, z kompozic a ze srovnávacích písemných prací, musí být provedeno jedním z klasifikačních stupňů uvedených v bodu 13.
    
    
16. Informace o prospěchu žáka při zápisu do systému Bakalář je provedeno zápisy 1, 1-, 2, 2-, 3, 3-, 4, 4-, 5, přitom platí, na příklad 1- = 1,5 je jemnější rozlišení klasifikačního stupně 2, obdobně 2- = 2,5 je jemnější rozlišení klasifikačního stupně 3.
    
    
17. Pokud dojde k nesouhlasu zletilého žáka s klasifikací, nebo nesouhlasu zákonného zástupce žáka nezletilého s klasifikací, bude ředitel školy postupovat podle §69 odst.9 a §52 odst.4 zák.č.561/2004 Sb. Tzn. zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka může, pokud má pochybnosti o správnosti hodnocení, do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti. Přezkoušet žáka nelze, byl-li žák v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, již komisionálně přezkoušen.
    
    
18. Komisionální zkoušku koná žák podle §6 vyhl.č.13/2005 Sb.
    
    
    • koná-li opravné zkoušky
    • v případě nesouhlasu zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka s klasifikací
    • zjistí-li ředitel školy, že vyučující porušil pravidla hodnocení
    
    
19. Komise pro komisionální zkoušku je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka příslušnému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož předmětu. Členy komise jmenuje ředitel školy.
    
    
20. Opravné zkoušky se konají na základě podmínek a pravidel stanovených §69 odst.7,8 zák.č.561/2004 Sb.
    
    
21. Vyučující může napomenout žáka za slabý prospěch (hodnocení stupněm dostatečný a nedostatečný) nebo za zhoršení prospěchu o více jak jeden stupeň). Tuto skutečnost je povinen vyučující oznámit třídnímu učiteli nejpozději před klasifikační poradou. Třídní učitel oznámí prokazatelně tuto skutečnost rodičům nezletilého žáka nebo zletilému žákovi.

Projednáno dne 23.2.2005 s účinností od 1.3.2005
Změny v bodech 14, 15, 16 projednány dne 12.10.2005 na pedagogické poradě.

podepsán:       Mgr. Josef Svrčina                    
ředitel gymnázia