Zásady hodnocení výsledků vzdělávání
Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání se řídí těmito zásadami:
Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. Za první pololetí vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí pak vysvědčení.
Průběžné hodnocení je hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka v jednotlivých předmětech. Učitel sleduje a hodnotí, jak si žák osvojil látku daného předmětu.
Učitel na začátku roku nebo na začátku každého pololetí specifikuje své požadavky k průběžné klasifikaci. Zároveň seznámí žáky s požadavky a pravidly pro závěrečné uzavírání klasifikace na konci pololetí. Hodnocení učitele je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné a doložitelné (o každé klasifikaci ve svém předmětu vede evidenci). Vyučující je povinen vysvětlit žákům rozdílnou váhu známek.
Vyučující je také povinen seznámit žáky s požadavky na plnění domácích úkolů, samostatných úkolů, referátů či laboratorních prací. Rovněž tak hodnocení uvedených úkolů je povinen vyučující žákům sdělit a zdůvodnit. Pokud tyto úkoly žák nesplní nebo nesplní v dohodnutém termínu, může být hodnocen stupněm „nedostatečný“.
Vědomosti a dovednosti žáků jsou hodnoceny ústním a písemným zkoušením, povinnými písemnými pracemi (dále jen kompozice), testy, domácími úkoly, protokoly, seminárními, samostatnými a odbornými pracemi (projekty, referáty).
Písemné práce předepsané tematickými plány (český jazyk, cizí jazyky, matematika) a písemné práce v rámci opakování větších tematických celků (v rozsahu nad 30 minut) každý vyučující oznámí zápisem do třídní knihy nejméně jeden týden předem (v jednom dni lze psát pouze jednu uvedenou písemnou práci).
Jednou z podmínek pro uzavření klasifikace na konci pololetí je získání příslušného počtu známek. U předmětů
s jednohodinovou a dvouhodinovou týdenní dotací to jsou minimálně tři známky
za pololetí,
český jazyk, cizí jazyky a matematika to je minimálně šest známek za pololetí, včetně kompozic.
Učitel prokazatelně oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a provede zápis známky do systému Bakaláři neprodleně, nejpozději v pátek toho týdne, kdy byla známka udělena. Učitel zapisuje do systému Bakaláři všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci.
Po ústním zkoušení učitel žákovi oznámí a zdůvodní výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky písemných zkoušek a samostatných prací oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Opravené práce je povinen žákům předložit. Předepsané práce z českého jazyka, cizích jazyků a matematiky se uchovávají po celou dobu vzdělávání žáka.
Klasifikace zohledňuje nejen výsledky vzdělávání v příslušném předmětu, ale také ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání.
Učitelé dodržují zásady pedagogického taktu, zejména
neklasifikují žáky bezprostředně po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,
neužívají zkoušení jako způsob jak nacházet mezery ve vědomostech žáků, ale jak hodnotit to, co žáci umí,
klasifikují jen probrané učivo,
dbají, aby před rozsáhlejším prověřováním znalostí měli žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva.
Pokud žák svou práci pro hodnocení neodevzdá nebo ji neodevzdá v předem dohodnutém termínu, popřípadě pokud kontrolu svých vědomostí a dovedností odmítne, může být hodnocen stupněm „nedostatečný“. Bude-li žák při kontrole svých vědomostí a dovedností přistižen pedagogem při podvodu nebo pokusu o podvod, může být buď hodnocen stupněm „nedostatečný“ nebo může být kázeňsky potrestán.“ (viz §3 vyhlášky č. 13/2004 Sb. a §15 vyhlášky č. 48/2005 Sb.)
Bude-li vyučujícím zjištěno plagiátorství zadané práce (seminární práce, referátu, domácího úkolu apod.), může být žák kázeňsky potrestán, plagiátorství části práce může být důvodem pro hodnocení práce stupněm „nedostatečný“.
Povinností vyučujících je po klasifikační poradě seznámit žáky s výslednou známkou na závěr pololetí.
Zameškání více než 20% skutečně odučených hodin daného předmětu v průběhu pololetí může být důvodem neklasifikování nebo přezkoušení žáka, zameškání více než 40% skutečně odučených hodin daného předmětu v průběhu pololetí je důvodem neklasifikování nebo přezkoušení žáka. Přezkoušení žáka je možné provést před třídou nebo ředitelka školy stanoví přezkoušení za přítomnosti dvou pedagogů, kteří zpravidla mají v aprobaci předmět, ze kterého je žák přezkušován.
Třídní učitelé, případně výchovný poradce nebo školní psycholog, jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických a speciálních vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů.
Při uzavírání klasifikace žáka, který má IVP, jsou na žáka kladeny stejné požadavky jako na ostatní žáky. Je mu tolerována vyšší omluvená absence, ale nesmí být snižovány nároky na jeho studium.
Prospěch žáka se v průběhu klasifikačního období posuzuje podle:
stupně osvojení a jistoty, s níž žák ovládá učivo
schopnosti samostatného logického myšlení
schopnosti aplikace získaných vědomostí a dovedností
samostatnosti, aktivity, iniciativnosti
úrovně vyjadřování
píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání
včasnosti a kvality plnění úkolů zadaných vyučujícím.
Na základě těchto hledisek se hodnotí následujícími klasifikačními stupni:
Stupeň 1 (výborný) – dostane žák, který bezpečně ovládá probrané učivo, projevuje samostatnost, pohotovost a logičnost myšlení. Případnou chybu si sám uvědomí a sám ji napraví. Dovede samostatně řešit úkoly, vyjadřuje se přesně, plynule a s jistotou. Jeho písemné, grafické i praktické práce jsou po stránce obsahu i vnějšího projevu bez závad. Je schopen samostatně pracovat s vhodnými studijními materiály. Orientuje se v informačních zdrojích a dokáže jich využívat k řešení praktických úkolů.
Stupeň 2 (chvalitebný) – dostane žák, který ovládá probrané učivo, myslí samostatně a logicky správně, ale ne vždy pohotově a přesně. Dopouští se jen občas drobných chyb, vyjadřuje se věcně správně, ale s menší přesností a pohotovostí. Jeho práce mají drobné závady. Žák je schopen samostatně nebo s menší pomocí pracovat s vhodnými studijními materiály. Částečně zná informační zdroje a dokáže jich využívat k řešení praktických úkolů.
Stupeň 3 (dobrý) – dostane žák, který probrané učivo zvládne tak, aby na ně mohl navázat v další výuce, v myšlení je málo samostatný, dopouští se nepodstatných chyb, které s pomocí učitele zvládne sám odstranit. Jeho práce mají závady, které se netýkají podstaty. Orientace v informačních zdrojích je neúplná, nedovede poznatky aplikovat bez pomoci učitele.
Stupeň 4 (dostatečný) – dostane žák, který má ve znalostech učiva mezery, není samostatný v myšlení, dopouští se chyb, vyjadřuje se nepřesně. Fakta ovládá bez vzájemných souvislostí, není samostatný v myšlení. Jeho práce mají větší závady. Při samostudiu má velké těžkosti, neumí vyhledat klíčová slova, odlišit podstatné od nepodstatného. Orientace v informačních zdrojích je problematická.
Stupeň 5 (nedostatečný) – dostane žák, který má ve znalostech učiva takové mezery, že na tyto znalosti nelze navázat, na otázky učitele odpovídá nesprávně, úlohy neumí řešit, práce mají značné závady, nejsou odevzdány nebo nejsou odevzdány v předem dohodnutém termínu, žák kontrolu svých vědomostí, dovedností a návyků odmítne, popřípadě je při kontrole svých vědomostí a dovedností přistižen pedagogem při podvodu nebo pokusu o podvod. Nedovede samostatně studovat. Nemá představu o informačních zdrojích.
Výše uvedených klasifikačních stupňů hodnocení dosáhne žák dle získané % úspěšnosti, jejíž hodnota je uvedena v následující tabulce:
Pro předměty český jazyk a cizí jazyky platí následující tabulka hodnocení:
Pro předměty biologie, chemie, fyzika, matematika, informatika a výpočetní technika, deskriptivní geometrie, dějepis, zeměpis, základy společenských věd a občanská výchova platí následující tabulka hodnocení:
Vyučující může při dílčím hodnocení žáka použít jemnější rozlišení hodnocení žáka (např.3-, 3,75 a pod.), ale vždy musí být přesně stanoveno, obdobně jako v předcházející tabulce, pod který klasifikační stupeň 1, 2, 3, 4, 5 dané dílčí hodnocení žáka spadá. S tímto převodem jemnějšího rozlišení hodnocení žáka na klasifikační stupně musí být průkazně seznámeni jak žáci, tak jejich rodiče před začátkem klasifikačního období.
Hodnocení žáka na vysvědčení, z kompozic a ze srovnávacích písemných prací musí být provedeno jedním z klasifikačních stupňů uvedených v bodu 19.
Informace o prospěchu žáka při zápisu do systému Bakalář je provedeno zápisy 1, 1-, 2, 2-, 3, 3-, 4, 4-, 5, přitom platí, například 1- = 1,5 je jemnější rozlišení klasifikačního stupně 2, obdobně 2- = 2,5 je jemnější rozlišení klasifikačního stupně 3.
Pokud dojde k nesouhlasu zletilého žáka s klasifikací nebo nesouhlasu zákonného zástupce žáka nezletilého s klasifikací, bude ředitelka školy postupovat podle §69 odst. 9 a §52 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb. Tzn. zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka může, pokud má pochybnosti o správnosti hodnocení, do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, pak krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti. Přezkoušet žáka nelze, byl-li žák v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, již komisionálně přezkoušen.
Komisionální zkoušku koná žák podle §6 vyhlášky č.13/2005 Sb.:
koná-li rozdílovou zkoušku;
koná-li opravnou zkoušku;
v případě nesouhlasu zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka s klasifikací;
jestliže po přerušení studia chce pokračovat ve vyšším ročníku;
Komisionální zkoušku může ředitelka školy nařídit i tehdy, není-li žák ve vyučovacím předmětu za dané klasifikační období hodnocen.
Komise pro komisionální zkoušku je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitelka školy nebo jí pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka příslušnému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož předmětu. Členy komise jmenuje ředitelka školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda komise v den konání zkoušky.
Opravné zkoušky se konají na základě podmínek a pravidel stanovených §69 odst. 7, 8 zákona č. 561/2004 Sb.
Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí (§69 zákona č. 561/2004 Sb.) Učiní tak na základě žádosti zletilého žáka nebo žádosti zákonných zástupců nezletilého žáka, která bude obsahovat po dohodě s vyučujícím daného předmětu návrh termínu uzavření klasifikace. Nelze-li žáka hodnotit ani v tomto náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku (§69 zákona č. 561/2004 Sb.) Učiní tak na základě žádosti zletilého žáka nebo žádosti zákonných zástupců nezletilého žáka, která bude obsahovat po dohodě s vyučujícím daného předmětu návrh termínu uzavření klasifikace. Není-li žák hodnocen ani do konce září, neprospěl.
V případě, že žák nepostoupí do vyššího ročníku, může písemně požádat ředitelku školy o povolení opakování ročníku. Ředitelka může opakování ročníku povolit. Zpravidla se nepovoluje opakování ročníku žákům, kteří jsou na konci školního roku klasifikováni ze dvou a více předmětů nedostatečnou a jejich celkový prospěch je horší než 2,8.
Vyučující může napomenout žáka za slabý prospěch (hodnocení stupněm dostatečný a nedostatečný) nebo za zhoršení prospěchu o více než jeden stupeň). Tuto skutečnost je povinen vyučující oznámit třídnímu učiteli nejpozději před klasifikační poradou. Třídní učitel oznámí prokazatelně tuto skutečnost rodičům nezletilého žáka nebo zletilému žákovi.
Zásady pro hodnocení chování ve škole
Hodnocení chování se řídí těmito zásadami:
Klasifikaci chování žáků navrhují pedagogičtí zaměstnanci školy.
Sníženou známku z chování uděluje ředitelka školy po projednání pedagogickou radou.
Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování Školního řádu během celého klasifikačního období.
Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.
Zákonní zástupci žáka jsou o jeho chování informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů na konci každého čtvrtletí, v případě závažných nedostatků okamžitě.
Zvláště hrubé slovní, či dokonce fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo jiným žákům se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem (§ 31 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.).
Chování žáka se na konci
pololetí hodnotí stupněm:
1 − velmi dobré, 2 −
uspokojivé, 3 − neuspokojivé, kde znamená:
1 – velmi dobré
Žák dodržuje školní řád nebo se ojediněle v rozporu s jeho ustanoveními dopouští málo závažných přestupků.
2 – uspokojivé
Žák v podstatě dodržuje školní řád, ale dopustil se závažného přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků proti ustanovením školního řádu. Dvojka z chování by měla být udělena po důtce třídního učitele nebo po důtce ředitele školy.
3 – neuspokojivé
Žák ve škole nebo na školních akcích hrubě porušuje ustanovení školního řádu nebo obecně platná ustanovení a zákony, nebo se opakovaně dopustil závažného přestupku. Trojka z chování by měla být udělena po důtce ředitele školy, dvojce z chování nebo po podmínečném vyloučení.
V Ostravě-Hrabůvce dne 12. 10. 2011 Mgr. Šárka Staníčková, ředitelka gymnázia
