V l a s t i m i l
  Š m í d
 
studentům | informatika | soukromé | archiv
 

   Informatika  (na školách)   

      Na této stránce jsem staré texty seřadil chronologicky (sestupně), na začátku jsem jen ponechal původní úvod. Myslím že je a bude aktuální stále.

8. 5. 2001   - Můj pohled na současnou situaci. (Úvod)
28. 6. 2011   - Sabayon
15. 2. 2008   - Chvála Mandrivě
9. 2. 2007   - Proč (nefungují něktré odkazy na školním webu)?
aneb: "Jedny Windowsy vyznávat budeš!"
26. 7. 2006   - Známky
8. 10. 2005   - Špetka (trpkého) optimismu
25. 6. 2004   - ... a smutno mi je
25. 1. 2004   - Mám IQ 151
2. 7. 2003   - Po zlom nečakaj dobré
28. 12. 2002   - Trpké učitelovo zjištění
31. 12. 2001   - Jak to bude v roce 2005?
31. 12. 2001   - Je ministr školství podvodník?
29. 5. 2001   - Jak jsem se stal sedmým Hurvínkem.
květen 2001  - Šoky aneb "Zázraky se dějí" (připojení k Internetu).
17. 7. 2000   - Sliby, sliby, sliby...
srpen 1998   - Další poznámky o informatice.

      Můj pohled na současnou situaci ( 8. 5. 2001)

      Můj pohled na současnou situaci není optimistický, spíše trpký. Ve školství bylo vždy všechno na dlouhé lokty. V informatice je tento přístup přímo vražedný. Když ve fyzice používám deset let starou učebnici, je trochu omšelá, ale moderní fyzika se z ní učit dá. Když ovšem v informatice používám deset let starý počítač, nedá se o výuce moderního přístupu k informacím vůbec hovořit. Škoda, že si to neuvědomují ti, kteří se mají o naše školství starat.
      V loňském roce došlo k drastickému krácení rozpočtu školám. Bylo však naivní doufat, že se nám ztracené prostředky vrátí v podobě "zaplaceného Internetu školám", jak sliboval velkolepý projekt Infrastruktura III, který měl umožnit čerpání prostředků ze státního rozpočtu právě na budování kvalitních počítačových učeben připojených k síti Internet. A jak se o něm poslanci ve svých rozpravách hádali, tak šel milý projekt k vodě. I se svými miliony. Pardon, miliardami. Projekt zahrnuje 6000 škol! Netruchlete. Projekt nebyl zrušen, jen se jeho realizace odkládá. Peníze na výpočetní techniku - odebrané školám v minulém roce - však nikdo nevrátil. Zajímalo by mě, kterým tunelem tyto peníze vytekly. A nebo na nich ještě někdo sedí? ( 21. 7. 2003 - související odkaz, kopie.)

      Proč nefungují něktré odkazy na školním webu? (9. 2. 2007)

     Proč nejsou stránky předmětové komise fyziky aktuální na školním serveru? Protože je tatam doba, kdy jsem se snažil, aby školní server byl co nejdostupnější pro široký okruh autorů různých textů pro tento server. Tuto starost již převzali jiní a já se pomalu stávám obyčejným uživatelem výpočetní techniky. Pořád však ještě dobře vím, že stačí i malá překážka a člověk jde jinou cestou. A tak absence vzdáleného FTP přenosu dat na školní server způsobila, že na školních stránkách snad ani není funkční odkaz na stránky "PK fyziky". Práci na webu obvykle dělám z domácího počítače, kde mám na psaní větší klid. To se ale na školní server nedostanu. Navíc i přístup ve škole mám komplikovaný "neochotou Windows" komunikovat multiplatformně. Ještě že mám k dispozici i jiný server.
     Celý řetězec problémů se odvíjí od dvou banálních maličkostí. Nechci doma používat nelegální software a nechci kupovat software od firmy M$, s jejíž obchodní politikou nesouhlasím (*). Tím spíš, když existuje dobrá alternativa (open source). Doma tedy používám Linux, ve škole taky, abych se nemusel učit ovládat dva operační systémy (a také proto, že nechci starý hardware ještě zpomalovat antivirovým programem). Při každé změně na školním serveru - naposledy to byla reinstalace a upgrade - se dostupnost serveru, která by měla být standardizovaná, vždycky zhorší. S novým školním rokem mi přestalo fungovat připojování síťových jednotek a zase se dostávám do situace, kdy se nemohu chovat jen jako uživatel konzument a musím suplovat správce systému. Na naše správce sítě se raději ani příliš neobracím. Jednak vím, že i bez toho mají práce až nad hlavu a ani úpravou na serveru a ani úpravou na mém počítači by mi nebyli schopni nebo ochotni pomoci. (A nevím, co je smutnější.) Navíc mají na mé problémy jednoduchý recept. Nainstalujeme ti Winy.
... a kdo je bez winy, ať hodí kamenem. A tak hledám po víkendech, v čem je problém, co zase Majkr$ofti změnili a jak to můžu řešit.

     Těch problémů na školním webu je víc. Stačí, když si chcete otevřít web jinými nástroji, než od MS. Používáte-li Firefox, pak se vám na stránce intranetu odkazy prostě neaktivují a chovají se jako obyčejné obrázky. (Vsuvka 27. 9. 2007 - konečně došlo k opravě některých chyb a s novým vzhledem intranetu od září 2007 začaly odkazy fungovat.) Není také divu. FrontPage, kterým je (byla) stránka splácaná, ztrácí ve své změti kódu některé programové závorky a internet explorer, který syntax příliš neřeší, prostě nějak stránku splácá. A když je s ní webmajstr spokojen, tak ji vystaví ... Vy, když pak chcete zobrazit odkaz např. na "Studium", tak abyste věděli, že máte zadat http://82.209.10.126/studium/studium.htm a vyberete-li si "Důležité termíny", tak běda těm, kteří nemají namapovaný síťový disk "M:" - samozřejmě pod Windows. A stačilo by tak málo. Třeba dodržovat pravidla, která se učí v IVT. (Pokud se zrovna neučí: "Jedny Windowsy vyznávat budeš!"
(Vsuvka 27. 9. 2007 - odkaz na studium již na opravené stránce funguje, ale odkazy na síťové disky mizí jen zvolna; např. tématické plány na stránce dokumentů mají pořád odkaz na síťový disk - tentokráte Y - "file:///Y:/Tematick%E9%20pl%E1ny%2007_08".)
(Vsuvka 28. 6. 2011 - jsem rád, že výše citované odkazy patří historii a pád z ostravské špičky v IT na středních školách se zastavil sklouznutím do průměru. S tou špičkou to myslím vážně, v roce 1986 jsme byli jednou ze dvou škol, které dostaly v Ostravě svůj počítač a vzestup si naše škola udržovala až do roku 2002.)


(*)   M$ nutí zákazníky neustále k pořizování nového software tím, že přímo nebo nepřímo nedodržuje zpětnou kompatibilitu svých produktů, často mění datový formát - navíc uzavřený, uzavřeností vytváří nebezpečné prostředí, které je živnou půdou pro počítačové viry a hrozí zcizením nebo ztrátou dat. Uzavřenost systému se mě sice dotýká až zprostředkovaně, s tímto principem však nesouhlasím.

Přečtěte si zajímavý článek o tom, k čemu to vede: Windows Vista jsou záměrně vadné (článek již jen z archivní kopie).

      Známky (26. 7. 2006)

      Překulil se další školní rok a na Internet se dostaly známky všech vyučujících. Úplně tím odpadla nutnost papírového zápisu známek a veškerou agendu obstarává program Bakalář. Jediným přežitkem je zápis známek do žákovských knížek na nižším gymnáziu a samozřejmě pracovní poznámky učitele. A jako ve všech odstvcích níže, je tu jedno ALE. Svůj systém známkování jsem si budoval řadu let a na internet známky umisťuji již od roku 2001 včetně informací o náplni vyučovacích hodin (viz archiv). Základ současného počítačového zpracování jsem si naprogramoval již před deseti lety. Hlavním důvodem bylo to, že jsem nikdy neuměl známky "střílet od pasu", zejména při uzavírání klasifikace. Proto přechod k jinému programu, kde není známkování tak propracované, je pro mne krokem zpátky. A tak budu stále používat stařičký program a jeho zaokrouhlené výsledky budu každý týden přepisovat do tabulky "Bakaláře".
      Asi před třemi lety jsme se synem ještě pokračovali ve vývoji mé původní agendy známek. Vycházeli jsme z mého systému známkování a ze synova programového zpracování. Jednou z podmínek bylo i to, že se bude jednat o nekomerční otevřený systém. Bohužel práce na něm bylo více, než by se dalo zvládnout ve volném čase. V současné době již přemýšlím jen o tom, jak zvládnout transport dat z mého programu do Bakaláře. (Bakalář je komerční uzavřený software.)
      Škoda. V době, kdy byl můj program na úrovni, o něj nebyl větší zájem (kratší nebo delší dobu jej používali asi 4 další kolegové - např. archiv). Nyní je program zastaralý. Ve vývoji mě nikdo nepodpořil - naopak, ředitel školy vyslovil striktní zákaz podpory tohoto projektu, (mírně řečeno) a to byl také začátek konce vývoje tohoto programu. Další drobné úpravy jsem prováděl již jen pro sebe, bez informací o ostatních předmětech pro třídní a bez zpracování vysvědčení.
      Jsem rád, že má škola konečně dobrý systém, pomocí kterého zveřejňuje studentům jejich známky, mrzí mě, že systém mohl být levnější (zdarma), lepší a mohl se používat dříve. Jsem rád, že klasifikační řád zahrnuje i můj způsob známkování a po dlouhé době, po kterou vlastně klasifikační řád neexistoval, máme dobrou pomůcku, o kterou se mohou všichni (i studenti) pevně opřít.

      Špetka (trpkého) optimismu ( 8. 10. 2005)

      Již druhým rokem učím "jenom" matematiku a fyziku a počítačovou síť používám jen jako řadový uživatel. Mezi tím došlo k přirozenému vývoji a službám, které zde využíváme, pomalu přestává vadit, že navazují na přeťaté kořeny. Možná také to konečně přestává tolik vadit mně. A tak s povděkem vnímám zvýšenou rychlost připojení k Internetu, aktuální rozvrh, suplování ... a to aniž bych vše krkolomně převáděl na mé soukromé stránky. Možná se dočkám situace, že budu mít ve škole zase kvalitnější počítač, lepší síťové služby a dostupnější datový prostor než doma. Možná, že budu k práci zase raději používat školní síť, protože bude lepší, než ta doma. Skoro se na to těším. Uvidíme. Škola to zdaleka nemá jednoduché, protože doma mám šikovnějšího správce sítě (nad kterým "škola" lámala hůl - viz. ty "přeťaté" kořeny). Můžete srovnat jeho síťový server http://artur.fv.cz a školní http://skola - z intranetu, IP http://28.209.10.126 - z internetu. Pokud jste v dosahu sítě AP::j3nda, můžete se stát její součástí.
(28. 6. 2011 - tak tyto odkazy již také nejsou aktuální, AP j3nda převzal pod svá křídla Freenky, stařičký Artur je již v hardwarovém nebi a jeho funkci převzaly servery v doméně fv.cz a školní stránky fungují na ghrabuvka.cz

      ... a smutno mi je ( 25. 6. 2004)

      Když jsem psal poznámku "Po zlom nečakaj dobré", netušil jsem, jak důsledně platí toto pravidlo. Po příchodu do školy po prázdninách (září 2003) fungovalo toto pravidlo tak, že jsem se ze šoku vzpamatoval až na konci školního roku. Starý server nejen že již nefungoval, ale měl nenávratně zformátovaný harddisk. Odladěný systém se všemi službami, na které si uživatel mohl pomyslet, jehož cenu odhaduji asi na 50 000,- Kč (cena odladěného systému), vzal za své. Některé jeho služby sice převzal nový server, ale většina z nich zapadla do nenávratna nebo se alespoň snížila jejich kvalita. Ale abych jen nekritizoval, na novém serveru lépe funguje síťová antivirová kontrola. I když dříve byla síť vůči virům odolnější (průniky virů přes poštovní antivir prakticky nebyly žádné a díky automatickým výběrům poštovních schránek cizích serverů nepřicházela do školy nekontrolovaná pošta). Díky investicím do hardware se 10 krát zvýšila rychlost sítě (alespoň pro nové počítače), rovněž byla navýšena konektivita k Internetu a staré 486-ky byly definitivně zrušeny. Další pro mě nepochopitelnou ránou bylo zrušení dual boot na učebnách *) (Win 98 + Linux Mandrake) a přeformátování všech oddílů na discích na NTFS pro jediný systém Win XP. (Mimochodem i pro ně byl na discích jeden diskový oddíl rezervován a byla připravena možnost. bootování pod třetím operačním systémem - marně). Výuka IVT tak přešla plně (a pouze) na Windows XP. Zprvu jsem si myslel, že alternativní software vyzkoušíme se studenty alespoň na nějaké "live" distribuci, ale jako antivirové opatření byly z počítačů vymontovány i CD ROM mechaniky a zůstala pouze možnost bootovat z disket. (Na to jsem už neměl ani energii ani odbornost, a tak jsem na rozvoj výuky směrem k otevřenosti v podstatě rezignoval.)
      I když jsem ještě plnil funkci ICT koordinátora, většinou jsem neměl co koordinovat, protože zřejmě ze strachu, že bych se snažil prosadit nějaký freeware a opensource, prováděl ředitel se správcem sítě rozhodnutí a nákupy raději za mími zády. Zchůzky, na kterých jsme měli stanovit míru používání informačních technologií a z toho vyplývající pravidla, ředitel neustále odkládal. A po tom, co jsem dostal zákaz poukazovat na chyby a nedostatky software od Microsoftu, jsem s povděkem funkci ICT koordinátora předal kolegovi.
      Přes všechny ty neshody jsme se na jednom shodli: "Zda je nebo není správné používat ve škole také alternativní software, ukáže čas". Proto musí naše škola počkat (tehdy jsem říkal do dvou až tří let) - asi do r. 2006, než zase znova začneme zavádět na učebny vedle výuky Windows také např. Linux. Noví učitelé informatiky tak budou nuceni se správcem sítě znova "objevovat Ameriku", já za těchto podmínek už informatiku dávno nebudu učit a bude mě jen tiše mrzet, že jsme jako škola mohli mít ve výuce Linuxu v té době již čtyřletou tradici. (Podotýkám, že se nejednalo o výuku "pouze" Linuxu, Linux měl být příkladem alternativního software vedle M$ Windows, které by i tak představovaly software, na kterém by probíhala většina výuky.)
      Jako reakci na trend: jediný OS, jediný textový procesor, jediný tabulkový procesor, jediný webový prohlížeč ... doporučuji odkaz na článek K čemu je výuka MS Wordu? na "České škole". (Pozdější poznámka: odkaz již nefunguje, článek kritizoval degradaci výuky IT na pouhý nácvik ovládání konkrétního software.)

      A myslím, že už chápu, v čem vězí hlavní problém. Stanovení jasných pravidel pro organizaci informačního systému znamená stanovit čitelná pravidla i pro sebe sama. A to je příliš zavazující. Já sám jsem špatně pochopil nedostatek finančních prostředků na informační technologie. Myslel jsem, že peníze skutečně nejsou (já naivní) a vycházel jsem z vlastní zkušenosti, kdy sám uživatel hledá levné efektivní cesty. Jenže myšlení bolí, a tak bylo jednodušší penězi, které "nejsou" zaplatit komfort, který ani nebudeme ochotni využívat. (A to mluvím za kolegy i za sebe. Kolegové nebudou ochotni proto, že je to pro ně nezaplacená práce navíc, ze které se mohou vždycky na něco vymluvit. Vždyť čitelná pravidla nejsou a vývoj IT bude vždycky rychlejší, než možnosti školy. A já nebudu ochoten proto, že mi svou filozofií a kvalitou vyhovuje více open source a freeware. A také nejsem ochoten svou línou paměť a starý počítač neustále plnit novými verzemi M$ Wordu, Windows a zaručeně fungujícími antivirovými programy.
      Jsem rád, že se od 1. 9. 2004 nebudu podílet na výuce IVT na naší škole, jejíž trend považuji za špatný. Zároveň mě rmoutí, že nejsem schopen tento trend ovlivnit.

____________________
*) Po zapnutí počítače si uživatel z nabídky zvolil (nebo nechal automaticky vybrat první) operační systém, na kterém bude ve výuce pracovat.

      Po zlom nečakaj dobré ( 2. 7. 2003)

      Po zlom nečakaj dobré, byla oblíbená věta mé bývalé kolegině, kterou říkala vždy, když jsme si naivně mysleli, že už nemůže být hůř. A bylo. V létě roku 2002 jsem předával funkci správce sítě paní inženýrce s tím, že konečně bude spravovat síť odborník a ne laik a samouk jako jsem byl já. V té době nám opravdu již chyběl odborník na nastavení serveru Windows NT, jehož správou jsem se do podrobností nikdy neprokousal. Důležité funkce zastával linuxový server, který spravoval civilkář. Ten měl také s odborníkem na NT-ýčka spolupracovat tak, aby se v budoucnu mohly oba servery zastupovat, resp. aby server NT mohl část služeb převzít. Asi po půl roce jsem se dozvěděl, že zavádět do sítě linux byla chyba, protože tomu nikdo nerozumí, neboť se nejedná o standard (???). NT-čkům prý rozumí každý, proto se budeme výhradně orientovat na ně. Výtky padaly také na hlavu správce linuxového serveru, že je s ním prý špatná komunikace. To, že nerozumí síťovým problémům ředitel školy, je celkem pochopitelné. Že si ale nechá nakukat, že linux je v síti špatný jen proto, že je zdarma a komerční firmy jej nepropagují a že mu správkyně sítě nerozumí, je smutné. Celou situaci dobře ilustruje ta skutečnost, že na serveru NT je stále (již celý rok) moje původní provizorní instalace, kterou měla správkyně sítě při svém nástupu do funkce provést znova přesně na míru podle potřeb sítě. Měla tak opravit všechny mé laické chyby (o kterých vím, jen jsem je neuměl odstranit) a nedostatky v komunikaci mezi servery. Zkrátka: "Po zlom nečakaj dobré." Co asi bude následovat, když server linux již "dožívá" bez údržby a jeho několika set megový intranet (obsahuje i solidní FTP archiv) se stane sirotkem...

      Trpké učitelovo zjištění... (28. 12. 2002)

      Rok s rokem se sešel, a aniž bych si plánoval aktualizaci této stránky na poslední dny v roce, opět připisuji další řádky s prosincovým datem.
      Když jsem někdy slyšel: "To, co se učíme ve škole, je stejně zbytečné...", nebral jsem to jako trpké zjištění a vždy jsem se snažil vysvětlit opak. Také jsem opaku věřil, i když vím, že mezi zbytečným a potřebným je hranice velmi mlhavá a někdy dokonce vzniká, až když člověk začne určitým způsobem pracovat. Po půlročních zkušenostech ICT koordinátora (tak dlouho totiž funkce koordinátora pro informační a komunikační technologie na školách existuje), jsem došel k následujícím zjištěním: Studenti budou muset ICT používat, protože jejich práce bude (až na malé výjimky) měřena penězi. Učitelé "budou muset" ICT používat (nařízením ministerstva školství), ale prakticky - až na malé výjimky - to dělat nebudou, protože jejich práce není měřena penězi. Co je závěrem? Trpké zjištění. Studenti se na škole s ICT pracovat nenaučí. Budou se tyto dovednosti učit až v praxi a jejich práce v předmětu IVT (informatika a výpočetní technika) bude opravdu z velké části zbytečná.
      Pro ilustraci ještě jedno přirovnání: Představte si, že by studenti ve škole měli vyučovací předmět "plnící pero". V ostatních předmětech po nich budou učitelé vyžadovat psaní na břidlicové tabulky, protože sami psát perem neumí a po absolvování školy budou stejně všichni psát prupiskou. (Jen někteří, ti nejpozornější, budou dál využívat břidlicové tabulky a stanou se učiteli.)

      Jak to bude v roce 2005? ( 31. 12. 2001)

      O projektu Internet do škol, který by měl v roce 2006 končit, se už nebude ani mluvit. A na naší škole budou v roce 2005 v některých kabinetech přežívat ještě silnější Pentia ze současných učeben. Výjimkou také nebude kabinet s pokaženým nebo alespoň nespolehlivým počítačem, který bude sloužit jako alibi k tomu, že dotyčný učitel s počítačem pracovat nemůže.
      Na učebnách IVT se budou k výuce používat PII s Windows 98 a zřejmě nějaký alternativní software. Ani nevím, od kterého sponzora je dostaneme. Možná je koupíme za pár stovek, možná je dostaneme od Komerční banky. Jedna učebna bude vybavena moderněji počítači s 1 GHz procesory - její základ existuje již dnes. K Internetu budeme připojeni (již nevyhovující) rychlostí 128 kb/s. (Koncem roku 2005 přejdeme na 256 kb/s.)

      Je ministr školství podvodník? ( 31. 12. 2001)

      O několik řádků níže jsem se (i když trochu trpce) radoval z odstavení posledních 386-tek z kabinetů. Koncem roku 2001 se nám podařilo na učebnách nahradit 486-ky, a tak alespoň pro studenty se naplňuje můj odhad zavádění software Windows 98 v roce 2002. Není tak složité vidět do budoucnosti 4 až 5 let vzdálené. Na druhé straně je to hrozné. Děsí mě to a jestli budu takhle do budoucnosti nahlížet častěji, budu muset ze školství utéct. Co je děsivé? To, co se mi jeví jako arogantní nadutá blbost pana ministra školství. Ve své funkci, za kterou je dobře placený, by měl stejně dobře vědět, že za 3 roky bude Internet běžně dostupný z dražšího mobilního telefonu (myslím i cenovou dostupnost a nejen wap). V roce 2005, kdy bude slavný projekt "Infrastruktura" - Internet pro všechny základní a stření školy - vstupovat do závěrečného roku, bude mít většina žáků a studentů Internet "v kapse". Mluvit o 6-ti letém nákladném zavádění něčeho, co za 4 roky bude samozřejmostí je buď hloupost nebo podvod...

      Šoky aneb "Zázraky se dějí"

( 30. 3. 1999)

Dlouho jsem váhal a otálel s uveřejněním těchto stránek na Internetu. K tomu, že jsem je nakonec zveřejnil, přispělo připojení školní sítě na Internet pevnou linkou. Zatím jen zkušebně. Jestli se nám ve škole podaří udržet trvalé připojení pevné linky, budu z toho mít jistě takový šok, že o tom určitě napíšu.
( 19. 4. 1999)
... mohu napsat, že se šok ze stálého napojení na Internet nekonal a vracíme se zpět k vytáčené lince. Inu, k čemu potřebuje škola nové informace? Vždyť kvadratická rovnice se počítá pořád stejně a Internet beztoho jen kazí mládež. (*)
  (*)   parafráze na pohádku "Jak v Kocourkově stavěli školu" - z rozhodnutí radních: ... "K čemu nám je škola? Vždyť knedlíky si na talíři spočítat umíme a jitrnicí se beztoho psát nedá."
( 2. 5. 2001)

Tudy je do školy přiveden Internet.
   ... nastal dlouho očekávaný (5 let) šok. Naše škola byla skutečně připojena trvale k Internetu. Nebyl to ani tak šok z toho nového, co připojení k Internetu přináší, ale z toho, že k připojení vůbec došlo. A nutno podotknout, že nadřízené orgány (od školského úřadu až po ministerstvo) se na realizaci nepodílely ani finančně, ani metodicky, nepočítám-li jejich negativní vlivy. (Financování tohoto připojení na jeden rok je plně hrazeno rodiči a studenty.)

      Sliby, sliby, sliby ... ( 17. 7. 2000)

      Jak je to krásné, když se o vás má kdo postarat. Když slyšíte pana Zemana (myslím ministra školství a ne toho, který říká, že na Internet nemá čas), srdce vám zaplesá a očička zajiskří. Kolik už toho pro školy ten člověk udělal. I Internet pro školy prosadil! A když jej znova uslyšíte, znova zas pro školy hodně udělá. A znova, a znova a ... to už vám budou jiskřit oči z jiného důvodu. Poslední informace je sice pro Ostravu příznivá. Máme patřit k prvním školám, které mají být k Internetu připojeny v rámci slibu: "Do roku 2002 budou všechny školy připojeny k Internetu". (Jen mi ten slib připadá legrační. Již před dvěma lety mělo být připojení Internetu na školách samozřejmostí. Myslím si, že za dva roky bude připojení k Internetu samozřejmostí všude a starý slib vyzní přinejmenším trapně.)

      Pozdější poznámka: Jak to dopadlo? (archiv 2003/4)

      O stavu informatiky na našich školách ( 28. 7. 1998)

      Informatika je na našich školách uvězněna do začarovaného kruhu. Na jedné straně je nedostatek financí na masové nasazení výpočetní techniky, na straně druhé je nechuť učitelů seznamovat se s novými pracovními návyky. A myslím, že to není jen problém škol, ale všech pracovišť, na kterých nejsou peníze na zaplacení tvrdé konkurence.
      ...Kdyby (snad mávnutím kouzelného proutku) byly školy vybaveny výpočetní technikou tak, aby měl každý učitel k dispozici kvalitní počítač vždy, když jej bude potřebovat, učitelé by se naučili velmi rychle tuto techniku obsluhovat a využívat.
      ...Kdyby (asi zase mávnutím kouzelného proutku) učitelé zvládali obsluhu a využití počítače, peníze by se na výpočetní techniku jistě našli, protože by si učitelé nedovedli kvalitní a efektivní práci bez počítače představit.
      Každý z obou problémů by se dal řešit pomocí druhého, ale ani jeden se nedá řešit, aniž by byl vyřešen problém druhý.

      Jak ale jinak vést studenty k modernímu přístupu k získávání informací, než tak, že jim dáme učitele, kteří tyto přístupy zvládají. Ve skutečnosti je často učitel v situaci zcela opačné. V lepším případě se dozví o Internetu od studentů, které učí. V tom horším případě vyzvedne negativní stránky Internetu a výpočetní techniky vůbec a zavrhne všechno, co s touto technikou souvisí (a všechny, kteří s ní souvisí). Je to tak trochu o "lišce a hroznech".

      Informatika na naší škole

      Z předchozích řádků by se mohlo zdát, že situace na naší škole je špatná. Je to relativní. Existují dvě oblasti. Informatika pro studenty a využití informatiky učiteli. Informatiku pro studenty bych hodnotil podle toho, zda:

  • škola může studentům nabídnout něco nového (a to i v případě, že někteří studenti mají doma přístup ke špičkové výpočetní technice)
  • škola umožní využití výpočetní techniky mimo vyučování
      Tyto dva body se nám na naší škole daří docela dobře plnit. Jak? ... Soustavným vytyčováním nejbližších cílů a někdy i jejich plněním. Splnění cíle je obtížné v tom, že je obtížné najít k cíli cestu. Podle pravidla "víc hlav víc ví" využíváme obrovský potenciál našich studentů a absolventů, z nichž někteří nám jinak velmi drahé informace dokáží podat zdarma. Tak se nám daří pořídit spoustu věcí téměř za cenu materiálu a za tu cenu, že se nejedná o špičkovou techniku. Máme tak na škole síť, která spojuje asi 50 počítačů a napojení na Internet. Přitom žádná učebna nebyla nikdy pořízena "na klíč" a spousta počítačů prošla vývojem 286 - 386 - 486 - Pentium. Průměrným počítačem je u nás 486-ka a Pentia jsou na jedné multimediální učebně.

      Každým rokem podle možností techniky měníme osnovy předmětu Informatika a výpočetní technika a zařazujeme nová témata. V současném školním roce to je rozšíření práce se sítí o tvorbu HTML dokumentů a podle možností i o práci s Internetem. Zde nás ale tvrdě limitují možnosti jedné komutované linky. Připojení pevnou linkou ve školním roce 1997/98 nebylo v silách fy Telecom a ve školním roce 1998/99 to zase není ve finančních silách naší školy. Škoda. Do rozjetého vlaku se nám bude špatně nastupovat.

      Využití informatiky učiteli

 
"Dej si kafe. Načítám Lotus
Organizér ..."
- není jednoduché. (Jak už jsem uvedl výše.) Za rok a půl používání počítačové sítě se nám podařilo docílit toho, že učitelé prakticky nemusí sledovat informační nástěnku ve sborovně. Pomocí počítače je z většiny kabinetů dostupný centrální rozvrh, informace o suplování a týdenní a roční plán práce. Přístupná je databáze studentů a jejich klasifikace za jednotlivé školní roky. Kromě toho jsou v elektronické formě dostupné tiskopisy, formuláře a celá řada dokumentů, týkajících se běhu školy. Učitelé mají také k dispozici interní elektronickou poštu a na požádání také Internet.
      Ne všichni tyto možnosti plně využívají. Je těžké odpovídat na tvrzení: "Když se potřebuji podívat na plán nebo na suplování, mám to rychlejší, když si zajdu do sborovny, než abych zapínala počítač a čekala, než se to všechno nahraje..." Čím rozumnější by byla argumentace "pro" výpočetní techniku, tím více by se minula účinkem. Obzvlášť když vím, že dotyčná kolegyně má (28. 7. 1998) na stole 386-ku 40 MHz.
      Od předchozího řádku uběhlo již půl roku a staré 386-ky již nepoužíváme ani v kabinetech. Můžeme tak používat na celé škole jednotně Windows 95. Na Windows 98 si asi budeme muset počkat do roku 2002.   (leden 1999)
      Od předchozího řádku již zase uběhl nějaký ten pátek, rok 2002 pomalu skončl a Windows 98 již odcházejí ze softwarové scény. Jen u nás přežívají 486-ky, které jsou dýchavičné i při W95. Na jejich náhradu stále nejsou prostředky. Co je však horší, chybí i vůle a chuť.   (leden 2003)

 
Informační stránky učitele gymnázia v Ostravě - Hrabůvce, kontakt: vlastimilsmid.sk

                                         
Vlastimil Šmíd