Informatika na našich školách

8. 5. 2001	- Můj pohled na současnou situaci.
17. 7. 2000	- Sliby, sliby, sliby...
srpen 1998	- Další poznámky o informatice.
leden 1999	- O rozvoji naší sítě a připojování k Internetu.
květen 2001	- Zázraky se dějí (připojení k Internetu).

Můj pohled na současnou situaci

8. 5. 2001

Jak je to krásné, když se o vás má kdo postarat. Když slyšíte pana Zemana (myslím ministra školství a ne toho, který říká, že na Internet nemá čas), srdce vám zaplesá a očička zajiskří. Kolik už toho pro školy ten člověk udělal. I Internet pro školy prosadil! A když jej znova uslyšíte, znova zas pro školy hodně udělá. A znova, a znova a ... to už vám budou jiskřit oči z jiného důvodu. Poslední informace je sice pro Ostravu příznivá. Máme patřit k prvním školám, které mají být k internetu připojeny v rámci slibu: "Do roku 2002 budou všechny školy připojeny k Internetu". (Jen mi ten slib připadá legrační. Již před dvěma lety mělo být připojení Internetu na školách samozřejmostí. Myslím si, že za dva roky bude připojení k Internetu samozřejmostí všude a starý slib vyzní přinejmenším trapně.)

17. 7. 2000  

Dále uvedu text, který jsem začal psát někdy o prázdninách v roce 1998.

(O stavu informatiky na naší škole)

Informatika je na našich školách uvězněna do začarovaného kruhu. Na jedné straně je nedostatek financí na masové nasazení výpočetní techniky, na straně druhé je nechuť učitelů seznamovat se s novými pracovními návyky. A myslím, že to není jen problém škol, ale všech pracovišť, na kterých nejsou peníze na zaplacení tvrdé konkurence.
...Kdyby (snad mávnutím kouzelného proutku) byly školy vybaveny výpočetní technikou tak, aby měl každý učitel k dispozici kvalitní počítač vždy, když jej bude potřebovat, učitelé by se naučili velmi rychle tuto techniku obsluhovat a využívat.
...Kdyby (asi zase mávnutím kouzelného proutku) učitelé zvládali obsluhu a využití počítače, peníze by se na výpočetní techniku jistě našli, protože by si učitelé nedovedli kvalitní a efektivní práci bez počítače představit.

Každý z obou problémů by se dal řešit pomocí druhého, ale ani jeden se nedá řešit, aniž by byl vyřešen problém druhý.

Jak ale jinak vést studenty k modernímu přístupu k získávání informací, než tak, že jim dáme učitele, kteří tyto přístupy zvládají. Ve skutečnosti je často učitel v situaci zcela opačné. V lepším případě se dozví o Internetu od studentů, které učí. V tom horším případě vyzvedne negativní stránky Internetu a výpočetní techniky vůbec a zavrhne všechno, co s touto technikou souvisí (a všechny, kteří s ní souvisí). Je to tak trochu o "lišce a hroznech".

Informatika na naší škole

Z předchozích řádků by se mohlo zdát, že situace na naší škole je špatná. Je to relativní. Existují dvě oblasti. Informatika pro studenty a využití informatiky učiteli. Informatiku pro studenty bych hodnotil podle toho, zda

• škola může studentům nabídnout něco nového (a to i v případě, že někteří studenti mají doma přístup ke špičkové výpočetní technice)

• škola umožní využití výpočetní techniky mimo vyučování

Tyto dva body se nám na naší škole daří docela dobře plnit. Jak? ... Soustavným vytyčováním nejbližších cílů a někdy i jejich plněním. Splnění cíle je obtížné v tom, že je obtížné najít k cíli cestu. Podle pravidla "víc hlav víc ví" využíváme obrovský potenciál našich studentů a absolventů, z nichž někteří nám jinak velmi drahé informace dokáží podat zdarma. Tak se nám daří pořídit spoustu věcí téměř za cenu materiálu a za tu cenu, že se nejedná o špičkovou techniku. Máme tak na škole síť, která spojuje asi 50 počítačů a napojení na Internet. Přitom žádná učebna nebyla nikdy pořízena "na klíč" a spousta počítačů prošla vývojem 286 - 386 - 486 - Pentium. Průměrným počítačem je u nás 486-ka a Pentia jsou na jedné multimediální učebně.

Každým rokem podle možností techniky měníme osnovy předmětu Informatika a výpočetní technika a zařazujeme nová témata. V současném školním roce to je rozšíření práce se sítí o tvorbu HTML dokumentů a podle možností i o práci s Internetem. Zde nás ale tvrdě limitují možnosti jedné komutované linky. Připojení pevnou linkou ve školním roce 1997/98 nebylo v silách fy Telecom a ve školním roce 1998/99 to zase není ve finančních silách naší školy. Škoda. Do rozjetého vlaku se nám bude špatně nastupovat.

Využití informatiky učiteli

není jednoduché. (Jak už jsem uvedl výše.) Za rok a půl používání počítačové sítě se nám podařilo docílit toho, že učitelé prakticky nemusí sledovat informační nástěnku ve sborovně. Pomocí počítače je z většiny kabinetů dostupný centrální rozvrh, informace o suplování a týdenní a roční plán práce. Přístupná je databáze studentů a jejich klasifikace za jednotlivé školní roky. Kromě toho jsou v elektronické formě dostupné tiskopisy, formuláře a celá řada dokumentů, týkajících se běhu školy. Učitelé mají také k dispozici interní elektronickou poštu a na požádání také internet.

Ne všichni tyto možnosti plně využívají. Je těžké odpovídat na tvrzení: "Když se potřebuji podívat na plán nebo na suplování, mám to rychlejší, když si zajdu do sborovny, než abych zapínala počítač a čekala, než se to všechno nahraje..." Čím rozumnější by byla argumentace "pro" výpočetní techniku, tím více by se minula účinkem. Obzvlášť když vím, že dotyčná kolegyně má (28. 7. 1998) na stole 386-ku 40 MHz.

Od předchozího řádku uběhlo již půl roku a staré 386-ky již nepoužíváme ani v kabinetech. Můžeme tak používat na celé škole jednotně Windows 95. Na Windows 98 si asi budeme muset počkat do roku 2002.

Dlouho jsem váhal a otálel s uveřejněním těchto stránek na internetu. K tomu, že jsem je nakonec zveřejnil, přispělo připojení školní sítě na internet pevnou linkou. Zatím jen zkušebně. Jestli se nám ve škole podaří udržet trvalé připojení pevné linky, budu z toho mít jistě takový šok, že o tom určitě napíšu.    (30. 3. 1999)

... 19. 4. 1999 mohu napsat, že se šok ze stálého napojení na internet nekonal a vracíme se zpět k vytáčené lince. Inu, k čemu potřebuje škola nové informace? Vždyť kvadratická rovnice se počítá pořád stejně a internet beztoho jen kazí mládež.