patří střední škole
Na jaře roku 1969 jsem absolvoval přijímací zkoušku do prvního ročníku gymnázia, tehdy ještě v Ostravě Vítkovicích. Do dnešního dne tuto zkoušku považuji za svou nejtěžší. Nepochybně byla i mou životní výhybkou. Kam by mě zavedl její druhý směr si netroufám odhadovat, ale jedno vím jistě. Bylo by možné dostat se do původního směru oklikou, ale tehdy jsem to nevěděl a neuměl bych o to usilovat. Asi právě proto jsem tuto zkoušku, tehdy podvědomě a nyní s nadhledem, považoval vždy za nejtěžší...
Studijní léta okem fotoaparátu:
Takto jsem se viděl v zrcadle někdy v roce 1976, kdy jsem dostal (staro)nový fotoaparát PENTI.
√ VZPOMÍNKOVÁ STRÁNKA
FYZIKÁLNÍ TÉMATA
INFORMATIKA
RŮZNÉ
PRO STUDENTY
(Nabídka se (už ne)připravuje)
Exkurze do Prahy patřila bezesporu k nejatraktivnějším akcím na škole. Pamětníci této akce jistě vzpomenou na ubytování v hotelu Ostaš a na profesory Majkuse a Civína.
Fotografie zachycuje nástěnku se záběry z Prahy. Když jsem ji fotografoval, Pavel Plečka mi pohotově vběhl do záběru. Tehdy jsem se na něj zlobil. Dnes jsem mu vděčný, protože bez něj by to prostě nebylo ono.
Dalšími akcemi, které zpestřovaly školu, byly branné závody. Nejvýhodnější bylo, účastnit se
závodů jako asistenti na různých stanovištích.
(Honza Koutný a prof. Zdeněk Majkus)
(Honza Koutný a Vláďa Mika.)
Neodmyslitelnou součástí těchto závodů bylo - kromě překonávání překážek po laně (nejlépe přes nějaký potok) - také stanoviště střelecké. A tak se i z jinak mírumilovně vyhlížejících pedagogů (viz fotografie vpravo) dokázaly vyklubat militantní jedinci (viz níže).
Rudolf Sumara
(později znám spíše jako
Velký Pedagog)
Vrcholem dokonalosti pak byla pochodová cvičení, která nás měla vyvést z městského smogu na
čerstvý vzduch. ...
Je otázkou, zda máme kouření spolužáků považovat za provokaci. Všimněte si, že Vlastík kouří
cigaretu s filtrem, zatím co ostatní nadechovali vzduch nefiltrovaný. Na pravé fotografii
v pozadí je vidět rozhlasový vysílač, což svědčí o tom, že pochodujeme po "Rudné" (Ostravský
sběrný okruh), v té době plné Wartburgů, Trabantů a nákladních automobilů ...
Na fotografiích si labužnicky pochutnávají na cigaretách Vlastík Borovský (vlevo) a Ivo Němec (vpravo).
Spolužačky z "C"-éčka Jana Hrčková a Margita Janíková.
Směr
Karviná
Český Těšín
Ostrava centrum
...
Málo na tom, že jsme šli po čtyřproudové silnici bez chodníku, ještě jsme museli mít každý batoh s 5 kg zátěže. Ti šťastnější nesli cihlu, pytlík s pískem, nebo alespoň limonády a mohli se během pochodu nesmyslné zátěže zbavit. Ti méně šťastní nesli knihy nebo jiné předměty z domova. Z počátku to bylo jedno, neboť o příkazu si netroufl nikdo diskutovat. Potom, tváří v tvář skutečnosti už byla jakákoliv diskuse zbytečná a ani učitelé netrvali na dodržování tohoto příkazu. Ostatně z vedení školy s námi nikdo nešel.
Spolužačka Margit. Tváří se nasupeně. Každý kdo mohl, už vyhodil z batohu zátěž. Jen ona si z domu jako zátěž vzala starý hmoždíř. Původně nenesla nic, jenže pod pohrůžkou profesorky třídní se raději pro zátěž vrátila. Nenapadlo ji, že jakmile se vzdálíme od školy, nebude brát paní profesorka své pohrůžky vážně. Byla to zvláštní doba.
Poznámka 12. 8. 2020
Zub času ... Říká se, že co se jednou dostane na internet, to tam již zůstane. Není tomu tak. Ztrácí se odkazy, což je pochopitelné, ale musel jsem ve starých zálohách hledat i zmizelé fotky.
Nové jsou taky odkazy na foto s větším rozlišením. V době vzniku stránek by toto rozlišení webovou stránku zcela diskvalifikovalo. Při rychlosti modemu kolem 20 kbit/s musely mít fotografie velikost v řádu jednotek kB, aby se stránka nenačítala více než půl minuty. (Fotografie o velikosti 1 M by se touto rychlostí načítala asi 10 minut, pro stránku s deseti fotografiemi by to bylo přes hodinu a půl.)
*) MChH (Malý Chlapec Honza) byla Honzova počítačová (programátorská) přezdívka "před internetem". Na internetu to je spíš j3nda ("Třinda"). /Dobovou domovskou stránku hledám...