Abecedně řazený seznam hesel:

ampér - je základní jednotka elektrického proudu v soustavě SI. Je to proud, který při stálém průtoku dvěma rovnoběžnými přímými velmi dlouhými vodiči zanedbatelného kruhového průřezu, umístěnými ve vakuu ve vzdálenosti jeden metr od sebe, vyvolá mezi vodiči sílu 2.10^-7 newtonů na jeden metr délky každého z vodičů.

astronomická jednotka slouží k měření vzdáleností ve sluneční soustavě, je rovna střední vzdálenosti Země - Slunce. 1 UA = 1,496.10¹¹ m (přibližně).

atomová hmotnostní jednotka - je rovna 1/12 hmotnosti atomu izotopu uhlíku ¹²C. 1 u = 1,66044 . 10^-27 kg (přibližně), odpovídá hmotnosti protonu.

čas - je pojem, který vyjadřuje posloupnost vývoje dějů a jejich trvání. Čas je také fyzikální veličina, popisující dobu trvání dějů. V klasické mechanice plyne čas (absolutní čas) rovnoměrně a za všech okolností stejně, tak, jak jsme na něj zvyklí z běžného života. Doba trvání téhož děje je pro všechny pozorovatele stejná.

elektrický proud - označení I - je
1) děj, při kterém se ve vodiči pohybují usměrněným pohybem částice s nábojem,
2) fyzikální veličina, která udává množství elektrického náboje, který projde daným průřezem vodiče za jednotku času.

elektronvolt ozn. eV je roven práci potřebné k přenesení elementárního náboje mezi místy s rozdílem potenciálů 1 V. 1 eV = 1,60210.10^-19 J (přibližně)

energie - označení E, jednotka J (joule) je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost soustavy těles konat práci. (J. P. Jouje, anglický fyzik 1818-1889)

Fyzika
byla původně věda o přírodě, tvořila tak souhrn všech přírodních věd, které se z ní během staletého vývoje postupně oddělovaly. Fyzika si však zachovává ústřední postavení mezi ostatními přírodními vědami, její poznatky mají nejobecnější charakter a vztahují se k nejzákladnějším přírodním jevům. Jsou proto jednodušší a zároveň i hlubší, než v ostatních přírodních vědách.

homogenní - znamená ve všech místech stejné vlastnosti (např. homogenní gravitační pole - pole, jehož gravitační zrychlení má ve všech místech stejnou velikost a stejný směr /tedy gravitační pole Země není homogenní/; homogenní materiál - má ve všech místech stejné složení a stejnou hustotu ...)

hmotný bod - je model tělasa, u kterého zanedbáváme rozměry a nezanedbáváme hmotnost tělesa.

chyby hrubé - jsou chyby měření, způsobené hrubými rušivými vlivy, jako například přehlédnutím desetinné čárky, chybným čtením na stupnici, chyby způsobené omylem při nastavení měřící aparatury ...

chyby systematické - jsou chyby měření, způsobené chybou metody měření nebo chybou měřidla. (Např. při měření délky ulomeným pravítkem, při měření hmotnosti je těleso nadlehčováno vztlakovou silou vzduchu, ...)

impulz síly - je časový účinek síly (součin velikosti síly a doby působení této síly F.t)

inerciální vztažná soustava -inerciální (setrvačné) vztažné soustavy jsou takové soustavy, které se vzhledem k absolutnímu prostoru, a tedy i k sobě navzájem, pohybují pohybem rovnoměrným přímočarým.

izotropní - znamená ve všech směrech stejné vlastosti

jednotky vedlejší

minuta

1 min = 60 s

hodina

1 hod = 3 600 s

den

1 d = 86 400 s

stupeň (úhlový)

1° = 3,14.../180 rad

minuta (úhlová)

1'= 1/60 °

vteřina (úhlová)

1" = 1/60'

litr

1 l = 1dm³

tuna

1 t = 1000 kg

atomová hmotnostní jednotka

1 u = 1,66044 . 10^-27 kg (přibližně), odpovídá hmotnosti protonu

Celsiův stupeň

1 °C = 1 K, odpovídá jedné setině teplotního rozdílu bodu mrazu a bodu varu vody, T = t + 273,15 K, kde T je termodynamická teplota a t je Celsiova teplota

elektronvolt

1 eV = 1,60210.10^-19 J (přibližně), odpovídá práci, potřebné k přenesení jednoho elektronu mezi místy s rozdílem potenciálů 1 V

astronomická jednotka

1 UA = 1,496.10¹¹ m (přibližně), odpovídá střední vzdálenosti Země - Slunce

parsek

1 pc = 3,086.10¹⁶ m (přibližně), odpovídá vzdálenosti, ze které vidíme astronomickou jednotku pod úhlem jedné obloukové vteřiny

jiné soustavy jednotek - kromě soustavy SI se používaly (u nás až do roku 1962) soustavy jednotek MKSA (se základními jednotkami metr, kilogram, sekunda, ampér), CGS (centimetr, gram, sekunda) a MKpS (metr, kilopond - tíhová síla jednoho kilogramu, sekunda). Soustava SI rozšířila soustavu MKSA o kelvin a kandelu a v roce 1970 byla zvolena 7. základní jednotka látkového množství mol.

joule - označení J (džaul) je jednotkou práce v soustavě SI. 1 joule je roven práci, kterou vykoná síla 1 newton působící ve směru posunutí po dráze 1 metr. (J. P. Joule, anglický fyzik 1818-1889)

kandela - je základní jednotkou svítivosti soustavy SI. Je to kolmá svítivost 1/60 cm² povrchu absolutně černého tělesa při teplotě tuhnutí platiny za tlaku 101 325 pascalů.

kelvin - je základní jednotka termodynamické teploty soustavy SI. Je to 1/273,16 termodynamické teploty trojného bodu vody.

kilogram - je základní jednotka hmotnosti soustavy SI. Je to hmotnost mezinárodního prototypu kilogramu, který je uložen u Mezinárodního úřadu pro váhy a míry v Sevres (u Paříže).
Původně byl definován jako hmotnost jednoho litru destilované vody za normálních podmínek.

kinematika - je nauka, která popisuje pohyb z hlediska jeho pohybových veličin (z hlediska dráhy, rychlosti a zrychlení).

metr - je základní jednotka délky soustavy SI. Je to vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu za 1/2997925?? sekundy.
Původně byl definován jako 10 000 000-tá část zemského kvadrantu.

mol - je základní jednotka látkového množství soustavy SI. Je to látkové množství soustavy, jejíž počet molekul (nebo částic) se rovná počtu atomů v 0,012 kg (přesně) izotopu uhlíku ¹²C.

newton - jednotka síly (ozn. N = kg.m.s^-2), je to síla, která hmotnosti 1 kg udílí zrychlení 1m.s^-2

pohyb - je změna polohy v prostoru a čase.

parsek ozn. pc - jednotka pro měření astronomických vzdáleností. Je to vzdálenost, ze které vidíme astronomickou jednotku pod úhlem jedné obloukové vteřiny. 1 pc = 3,086.10¹⁶ m (přibližně).

práce - označení W, jednotka joule je fyzikální veličina, která popisuje dráhový účinek síly. (W=F.s   W=F.s.cos podrobněji...)

prostor - Newtonův absolutní prostor. Představíme-li si, že každé těleso je umístěno (nebo mohlo by být) v mezeře mezi ostatními tělesy, můžeme soubor všech takových mezer myšlenkově oddělit od těles a nazvat jej prostor. (Takto vytvořený prostor - homogenní, izotropní a neměnný odpovídá našemu klasickému chápání.)

první kosmická rychlost - (přibližně 7,9 km/s) je to kruhová rychlost tělesa nad povrchem Země, kdy dostředivou silou je gravitační síla. (Gravitační a odstředivá síla jsou v rovnováze, těleso se již může pohybovat po oběžné dráze kolem Země.)

radián - je (rovinný) úhel, který na kružnici vytíná oblouk délky jejího poloměru

relativní - znamená ve vztahu k něčemu

sekunda - je základní jednotka času soustavy SI. Je to doba trvání 9 192 631 770 period záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cézia 133. Sekunda odpovídá 1/86 400 dne (středního slunečního dne).

síla - vektor vzájemného působení mezi tělesy. (Interakční vektor.) Jednotkou je newton N.

skalární součin dvou vektorů  = (u₁,u₂,u₃) a  = (v₁,v₂,v₃) je číslo . = ||.||.cos (kde  je úhel těchto vektorů) nebo . = u₁.v₁ + u₂.v₂ + u₃.v₃

steradián - je prostorový úhel, který na kouli vytíná plochu o velikosti čtverce se stranou délky poloměru koule.

těleso - je to určitý objekt, který má hmotnost, objem, tvar a je tvořeno určitou látkou (látkové těleso). Těleso může být plynné (vzduch v míči), kapalné (kapky vody) a pevné (kovový váleček).

trajektorie - množina všech bodů, jimiž prošlo těleso (hmotný bod) během svého pohybu. (Je to dráha z hlediska jejího tvaru.)

třecí síla - je to síla, kterou působí okolní tělesa proti směru pohybu (nebo proti směru, kterým by se těleso pohybovalo, kdyby nepůsobilo tření).

vektor - můžeme chápat jako posunutí (viz matematika, shodné zobrazení, které je dáno velikostí a směrem), znázorněné orientovanou úsečkou.

vektorový součet + dvou vektorů = (u₁,u₂,u₃) a  = (v₁,v₂,v₃) je vektor
+ = (u₁+v₁, u₂+v₂, u₃+v₃)
(vektorový součet můžeme chápat jako složení posunutí)

vektorový součin dvou vektorů = (u₁,u₂,u₃) a  = (v₁,v₂,v₃) je vektor
 = (u₂.v₃ - u₃.v₂ , u₃.v₁ - u₁.v₃ , u₁.v₂ - u₂.v₁)
kolmý k oběma vektorům, jehož velikost je číselně rovna ploše rovnoběžníka sevřeného těmito vektory. Jeho směr určíme podle pravidla pravotočivého šroubu (jestliže bychom otočili pravotočivým šroubem ve směru od prvního vektoru ke druhému (ve směru menšího úhlu), výsledný vektor by byl orientován ve směru zavrtávání šroubu).

výkon - označení P, jedotka W (watt) je fyzikální veličina, která udává množství práce vykonané za jednotku času. Platí: P=W/t , kde W je práce vykonaná za dobu t.

vztažné těleso - těleso, vzhledem k němuž určujeme polohu nebo pohyb.

watt - označení W, jednotka výkonu. Výkon jednoho watu podáváme, jestliže za jednu sekundu vykonáme práci jeden joule. (James Watt 1736-1879, angličan, vynálezce parního stroje.)